Pětina rodičů sociálně znevýhodněných dětí je při nynější výuce na dálku stále bez kontaktu se školou. Ukázalo to šetření organizace Člověk v tísni. Výsledky také ukázaly, že více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce a zpětnou vazbu žákům poskytuje jen polovina učitelů. S domácí přípravou má problém třetina rodičů kvůli složitosti probírané látky. Čtvrtina škol podle šetření nezjišťuje, zda má dítě doma počítač vhodný k on-line výuce.
Podle vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni Zuzany Ramajzlové se situace znevýhodněných dětí při distanční výuce od jara zlepšila, rozdíly mezi školami přesto existují. "Záleží, na jakou školu děti chodí. Čas strávený učením, způsob komunikace či míra poskytované podpory je přímo odvislá od konkrétní školy a učitele," shrnula výsledky. Čím víc škola nabízí synchronní on-line výuku a poskytuje dětem zpětnou vazbu, tím více se podle ní děti učení věnují.
Výsledky ukázaly, že škola alespoň nějakým způsobem komunikuje s 80 procenty rodičů. Pětina rodičů naopak se školou není v žádném kontaktu. Zhruba polovině rodin se někdo ze školy ozve alespoň jednou týdně, naopak více než desetině rodičů se škola od začátku školního roku ozvala pouze jednou. Ředitelka organizace Tady a teď Michaela Stehlíková připomněla, že loni na jaře byla spousta rodin od škol zcela odříznuta.
Téměř 15 procent respondentů uvedlo, že pro distanční výuku používají školní platformy jako Bakaláře nebo Školu online, které ale slouží pouze k zadávání a kontrole práce a jednosměrnému předávání informací. Více než čtvrtina dotázaných nerozumí probírané látce. "Tyto děti žijí v prostředí, kde není nikdo, kdo by jim dokázal s učivem pomoci. Pokud látku nepochopí během výuky, přestávají stíhat a začnou za zbytkem třídy zaostávat," doplnila Stehlíková. Třetina rodičů má podle průzkumu problém s domácí přípravou kvůli složitosti probírané látky. V úvahu pak připadají individuální konzultace a doučování.
Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem byla technika a připojení k internetu, k dalším překážkám patřil nedostatek času, množství a obtížnost zadávaných úkolů či nedostatečná motivace. Žádné problémy při distanční výuce nemělo pět procent dětí.
Výsledky také ukázaly, že většina učitelů zadané úkoly kontroluje. Čtyři z pěti to dělají pravidelně, 15 procent alespoň někdy, pět procent učitelů žádnou kontrolu neprovádí. Práci známkuje více než polovina učitelů, pětina nikdy. Polovina pedagogů žákům poskytuje pravidelnou zpětnou vazbu, 30 procent někdy. Podle Ramajzlové je přitom zpětná vazba nesmírně důležitá.
U čtvrtiny respondentů škola nezjišťovala, zda mají dostatečnou technickou výbavu. Pokud je dítě bez počítače, učí se nejčastěji na chytrém telefonu nebo podle tištěných materiálů. Bez počítače je čtvrtina respondentů, desetině schází kvalitní připojení. Polovina rodin, ve kterých se počítač nachází, ho má půjčený nebo darovaný.
Dotazníkové šetření uspořádala organizace Člověk v tísni a dalších 15 neziskových organizací v listopadu a prosinci minulého roku mezi osmi stovkami klientů v deseti regionech Česka. Organizace se zaměřily na přístup základních a středních škol.
Kvůli protikoronavirovým opatřením byla většina žáků a studentů ve škole od března jen pár týdnů. Nyní mohou do škol chodit jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, žáci speciálních škol a mateřských škol. Návrat dalších ročníků do škol by měl přijít podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO), až budou podmínky k trvalému udržení docházky.
