Plat řadového poslance a senátora by za současného zákonného stavu mohl příští rok vzrůst o 5500 korun na 96 300 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z předběžného údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za loňský rok, od níž by se měly platy vrcholných politiků od ledna odvíjet. Jejich odměny by se proti letošku zvýšili zhruba o šest až 6,1 procenta.
Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi, jinak by stouply zhruba o devět procent. Menšinová vláda ANO a ČSSD nyní těsně před sněmovními volbami v novele navrhla, aby se odměny zákonodárců, členů vlády a prezidenta nezvyšovaly ani dalších pět let. Poslanci by se měli zabývat předlohou na mimořádné schůzi začátkem října.
Pokud by návrh nebyl přijat a postupovalo by se podle zákona v nynější podobě, prezident by bral od příštího roku podle výpočtu z předběžného údaje statistiků 321 tisíc korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jednalo by se o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor by si mohli měsíčně přijít na 258 600 korun, zvýšení proti letošku by představovalo 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací by si polepšili o 7800 korun na 135 600 korun.
Od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství se mají platy ústavních činitelů odvíjet podle platného zákona příští rok poprvé. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle předběžného údaje statistického úřadu 35 662 korun. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu by za nynějšího zákonného stavu předběžně činila 89 155 korun proti 84 060 korunám pro letošek.
Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady. Například prezident by měl zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 298 700 korun. Paušální náhrada premiéra by činila 33 tisíc korun a ministra 26 800 korun. V případě poslanců a senátorů by se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýšila z letošních 13 500 korun na 14 300 korun, na cestovních náhradách by měli podle vzdálenosti bydliště až 53 500 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by činila 51 800 korun.
Vláda nyní přišla s návrhem, aby platová základna pro vrcholné politiky zůstala pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni, jejich měsíční odměny a náhrady by tedy nerostly. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve svém stanovisku jako předsedkyně Legislativní rady vlády předlohu podpořila. Poznamenala však, že opakovaně zaváděné dočasné platové restrikce by měly být spíše mimořádným zásahem zákonodárce do této oblasti.
Do budoucna by bylo podle Benešové vhodné řešit odměňování představitelů státní moci koncepčně. Poukazuje na to, že ukončení zmrazení platů je spojeno s jejich skokovým navýšením, což potom vyvolává pokusy o další restrikce. Řešením by mohlo být například stanovení maximálního meziročního nárůstu platů, které by jejich skokové zvyšování omezilo, napsala.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
