Průměrný podíl klientů nebankovních poskytovatelů úvěrů v prodlení či neschopných splácet klesl ze 23 procent v roce 2017 na 19 procent loni. Vyplývá to ze studie, kterou v úterý novinářům představily Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ).
Ukazatel podle Aleše Roda z CETA vyjadřuje celkový průměrný počet klientů, kteří se v daném roce ocitli v prodlení splátky, byť jen o jeden den. Nedobytnost pohledávek se pak dlouhodobě pohybuje v rozmezí čtyř až šesti procent, uvedl.
Průměrná míra zamítnutých nových žádostí o úvěr se podle studie zvýšila ze 40 procent v roce 2017 až na 63 procent v roce 2021. Stále více žadatelů tedy nesplňuje podmínky pro schválení půjčky, což opět indikuje rostoucí kvalitu hodnocení nových žadatelů, vyplývá z ní.
"Pro někoho to může být překvapivé, ale výsledky na reprezentativním vzorku subjektů z trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů ukazují, že sektor nebankovních půjček zvyšuje svou transparentnost a přijímá opatření odpovědného financování nad rámec regulace. To potvrzuje i klesající počet stížností a zvyšující se kvalita posuzování úvěruschopnosti," uvedl Rod.
Poměr stížností k celkovému počtu zákazníků činí 0,48 až 1,19 procenta. Vyřízení stížnosti trvá v průměru 15 až 18 dní.
Nebankovní půjčky představují podle studie pro spotřebitele důležitý tlumící prvek mezi bankami a neformálními výpůjčkami, včetně černého trhu. Význam nebankovních subjektů na oficiálním trhu roste zejména v době zhoršujících se socioekonomických podmínek, upozornil Rod. Podle průzkumu z roku 2021 zdrojem úvěrů bývají banky pro 56 procent respondentů, ostatní finanční společnosti pro 50 procent z nich, příbuzní a známí v 31 procentech případů.
Zatímco před zavedením regulace působily na českém trhu desítky tisíc nebankovních poskytovatelů úvěrů, nyní jich je přes osm desítek. Tyto společnosti poskytly v roce 2021 lidem úvěry za 33,8 miliardy korun, zatímco v případě bank to bylo 3,1 bilionu korun, dodala studie.
_480x270.jpg "Hvězdy na cestách")
