Praví se, že pod hradem Houska se nachází bájná průrva nasycená sirným pachem, kudy vystupovala na zem "hovada pekelská". Místo v Housecké vrchovině přitahuje záhadology a pozorovatele paranormálních jevů zblízka i zdáli.
"Nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále, v kteréžto díře množství rozličných duchuov obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy rozličných hovad tvářností proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchuov překážky ten hrad byl pustý zuostaven," popisuje legendu Václav Hájek z Libočan v Kronice české. A protože pekelná brána nešla zavřít, ucpat ani zasypat, byla zakryta stylově - kaplí!
Vchod do inferna střežil archanděl Michael. Jeho postava je v kapli vyobrazena dvakrát. Toť vysvětlení (otázkou je, zda dostatečné), kde se vzal hrad uprostřed kokořínských lesů, na místě, kudy nevedla žádná strategická obchodní stezka ani nebyl zdroj pitné vody.
"Hrad Housecký stojí na skalisku podobném čtverci nebo kostce, jehož severní, východní a západní strana úplně stěnám se vyrovnají," píše o lokalitě August Sedláček v díle Hrady, zámky a tvrze české.
Do jaké míry vedla pero kronikáře Hájka z Libočan fantazie, lze jen spekulovat. Faktem zůstává, že sám vznik Housky není jasný; přesně se neví, proč se v těchto končinách pevnost objevila ani jak dlouho tu stojí. Středověký hrad nacházející se nedaleko mladšího "bratra" Bezdězu nechal zřejmě postavit okolo roku 1280 král Přemysl Otakar II.; první písemná zmínka o budově pochází z roku 1316, kdy pevnost zůstávala majetkem pana Hynka z Dubé. Podle citovaného kronikáře z Libočan však na místě gotické kamenné stavby bývalo původně dřevěné hradiště vybudované knížetem Pšovanů Slaviborem. Ten - jak říká jedna z možných verzí - pojmenoval místo po svém synovi zvaném Housek.
A propos, jednalo se o bratra svaté Ludmily, jejíž socha stojí na cestě z Housky k Zámeckému vrchu. Nejde o jedinou verzi původu jména; může jít i o staročeský výraz pro mladou husu, symbol stráže. Ve hře je i galské slovo "goska", značící bránu či světlo. Ukrytý odkaz evokující zmíněný vstup do podsvětí je nabíledni!
Postava v černé kápi
Kde se ona brána do pekla nachází? Možná pod zaniklým barokním kostelíkem blíže hradního komplexu či přímo pod podlahou gotické kaple ze 13. století, kam se sestupuje dolů po schodech. Vlastně do pekla… Ona brána je ukrytá v severním křídle a její netradiční středověké fresky ze 14. století patří mezi středoevropský unikát. Kromě archanděla Michaela údajně místo střeží postava v černé kápi.
"Nemá obličej, ale nepředstavuje hrozbu, jen hlídá. Když malinko popustíme uzdu fantazii, půjdeme do antického Řecka a představíme si tu černou postavu v kápi, plášť až na zem… Jsme nad peklem, dalo by se říci nad podsvětím. Pak je to Charon jako malovaný. Nejvíc strašidel chodí na Housku přes den! A s těmi, která jsou pod Houskou, tak za to, že mě tu trpí, musím v zimě hrát karty. Dostávají čaj s rumem a mají ráda štrúdl," tvrdil s nadsázkou Miroslav Konopásek, kastelán hradu Houska, v rozhovoru pro Český rozhlas.
Žerty stranou… O hradu se vypráví, že není místem pro citlivé. Hovoří se o omdlévajících návštěvnících, mrtvých ptácích na nádvoří a psech, kteří na místě větří cosi podivného a na půdu vstupují s nevolí.
Jedna legenda vypráví o trestanci odsouzeném na smrt, jehož kdysi spustili do díry v zemi - mohlo jít o puklinu ve skále či studnu - a zpět ho vytáhli s bělavými vlasy a napůl šíleného. Za zmínku stojí i tajemný dopis romantického básníka Karla Hynka Máchy, který je s místním regionem úzce spjat a na Housce se rozhodl nocovat.
V listu z roku 1836 příteli Eduardu Hindlinovi barvitě popisoval budoucnost, jež se mu zjevila v oné tajemné noci na Housce: "skříňku s pohyblivými obrázky" (kamera) či "měchy s ohnivýma očima" (auta)… Dlužno dodat, že list byl falzem spisovatelky Vrbenské, nicméně začal žít vlastním životem; senzační příběh propojený se jménem známého literáta halil hrad do ještě rozsáhlejší pavučiny tajemství.
Noc na Housce
Přenocovat na Housce a získat bližší poznatky o podivných událostech, k nimž údajně na místě dochází, je lákadlo pro mnoho výzkumníků paranormálních jevů. V noci z 8. na 9. dubna 2014 si "nocí prošli" členové spolků Paranormal tým a V. T. P. J. (Vyšetřovací tým paranormálních jevů).
Experiment zaznamenávali na kamery a následně shrnuli takto: "Z pozdější analýzy i vyšetřování usuzujeme, že se zde může paranormální aktivita odehrávat a mít vliv na fyzické zdraví jedince. Vyšetřovatelům se objevily popáleniny a škrábance bez racionální příčiny, do pohybu se daly ozdoby na lustru, v kapli se ozývaly nevysvětlitelné rány do země a baterie v technice i technika sama odcházely v míře, kterou vyšetřovatelé nepamatují.
Hrad Houska je podle těchto záběrů místem, kde se s paranormální aktivitou můžete setkat a může mít menší či větší vliv na vaše zdraví." Skeptici mohou protestovat a "nevysvětlitelné jevy" vysvětlit; měly zvuky a další úkazy opravdu na svědomí nadpřirozené síly či lidský element chtivý senzace?
Každopádně se na hradě Houska každoročně (od roku 2003) koná konference SFINGA, setkání zájemců o nevyjasněné záhady z celé republiky. Letos se uskutečnil jedenadvacátý ročník během posledního květnového víkendu.
Ať už je na pověrách obestírajících renesančně přestavěný gotický hrad Houska špetka pravdy, či jsou výplodem báchorek, jen těžko lze místu upřít genia loci a punc jednoho z nejtajemnějších míst v České republice.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
