Ministerstvo školství zatím neví, jak přesně by v létě měly fungovat vzdělávací kempy pro děti, které kvůli současné výuce na dálku budou potřebovat doučování. Záměr zřídit doučovací kempy zmínil o víkendu na Primě ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle jeho mluvčí Anety Lednové zvažuje úřad různé varianty. Definitivní podobu táborů bude znát zřejmě v březnu.
Ministerstvo podle ní uvažuje například o tom, že by mohlo podpořit obce pro vytvoření příměstských vzdělávacích a volnočasových aktivit, nebo že by podpořilo existující pobytové a příměstské tábory. Zvažuje rovněž podporu individuálního doučování pro potřebné děti, nebo kombinaci více různých variant, uvedla. "Zvýšenou pozornost by měli mít žáci a studenti, které se nepodařilo dostatečně zapojit do distančního vzdělávání. Definitivní podoba bude známa v průběhu března," řekla.
Možnost dobrovolných letních doučovacích kempů pro děti zmiňoval Plaga již na podzim. O víkendu řekl, že je jeho úřad chce zřídit kvůli prohlubování rozdílů v kvalitě distanční výuky v jednotlivých školách. Žáci by podle něj mohli kempy navštěvovat zdarma, aby byly dostupné i pro sociálně slabší rodiny.
Letní vzdělávací tábory pro žáky základních a středních škol, kteří kvůli epidemii covidu-19 zameškali učivo, se konaly i loni v srpnu. Z informací na webu ministerstva plyne, že byly jednodenní. Jejich program měl dvě čtyřhodinové části, a to dopolední vzdělávací a odpolední volnočasovou. Projekt organizovala Asociace školních sportovních klubů ČR s podporou ministerstva školství ve výši 14 milionů korun.
Podle Lednové se programu v létě zúčastnilo zdarma 5209 dětí, kapacita byla pro zhruba 17 tisíc. Do poloviny srpna se do projektu zapojilo 180 škol z celé ČR. Uskutečnilo se 1262 vzdělávacích dnů, ve kterých se žákům věnovalo 1054 učitelů, trenérů či studentů pedagogických škol. V ČR je podle údajů ministerstva školství zhruba 4200 základních škol a 1300 středních škol. Základní školy mají kolem 953 tisíc žáků a střední asi 424 tisíc.
Loni v létě nabízel dopolední vzdělávací blok na táboře místo klasické školní výuky spíš zážitkové vzdělávání. Děti tak navštěvovaly muzea, planetária či technoparky. Po obědě se věnovaly sportu nebo měly třeba výtvarné kroužky. Ministerstvo už tehdy v tiskové zprávě uvedlo, že by projekt měl pokračovat i v příštích letech.
Odborníci na vzdělávání již několik měsíců upozorňují, že současná výuka na dálku zvětšuje už tak velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v Česku. Z nedávného průzkumu projektu Život během pandemie vyplynulo, že kvalita distanční výuky na podzim byla podle víc než poloviny rodičů lepší než loni na jaře. Spokojeno s ní bylo ale jen 40 procent lidí. Tři čtvrtiny žáků měly na podzim malou motivaci k učení a okolo desetiny potíže s technikou nebo připojením k internetu.
