Pošmourné "nulky" aneb konec legrace!

Po výtrysku tvůrčí energie a svobody 90. let přišel počátkem nultých let 21. století radikální zlom.

Nekonečný bezstarostný mejdan skončil. Bolestivou srážku s drsnou realitou charakterizoval donekonečna promítaný záběr letadla narážejícího do jednoho z newyorských dvojčat. Šlo o výrazný předěl moderních dějin globální civilizace - na dobu před a po pádu věží Světového obchodního centra.

Že nové století nebude rozhodně žádná idyla, mohly napovědět už bouřlivé protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu na podzim roku 2000. Prahu zaplavily tisíce alternativních protestujících, jejichž image i myšlenkové koncepty vyváděly domácí ukázněné a vládě více méně loajální občany z míry. Tito novodobí disidenti rozzlobeností svých protestů proti systému místní doslova šokovali.

CzechTek a velká voda

Další nepokoje se odehrávaly na ulicích Prahy hned o pár měsíců později kvůli krizi v České televizi. V ulicích pro ni odhodlaně mrzlo na sto tisíc demonstrantů. Otázka, zda šlo o skutečnou svobodu slova nebo jen o souboj mocenských klik o exkluzivní přístup k propagandě, zůstává dodnes nezodpovězená.

Největší nakládačku ale dostali alternativní mládežníci na technoparty CzechTek 2005 nedaleko obce Mlýnec na Tachovsku, i když zrovna v tu chvíli jim o žádný protest vlastně ani nešlo. Po  brutálním zásahu proti zhuleným dredařům a tanečníkům na tripu zůstaly na zválené louce ležet desítky zraněných. Policie nikdy nepřiměřenost zásahu neuznala a horlivého zastánce našla i v tehdejším premiérovi Jiřím Paroubkovi. Zřejmě také tato pod koberec zametená zvůle moci vedla k jeho obrovské neoblíbenosti mezi voliči. Vždyť zmlácení studenti na Národní třídě v listopadu ´89 byli jedním z hlavních spouštěčů revoluce.

Kromě ranaře Paroubka ovlivnila volební preference ČSSD také aféra nejmladšího premiéra v české historii Stanislava Grosse, kterému na byt stojící 1,2 miliónu prý půjčil jeho strýček, chudý invalidní důchodce. Vrtkavá přízeň lidu se tedy opět přelila zleva doprava a do vedení státu se vrátila ODS, tentokrát v čele s politikem "s gulema", Mirkem Topolánkem. Za prezidentování Václava Klause, který usedl na Pražský hrad v roce 2003, vstoupila ČR do Evropské Unie.

Propršené léto 2002 skončilo stoletou povodní - největší od ničivé Velké vody v roce 1845. Při katastrofě zahynulo 17 lidí, poškozeno bylo 753 obcí a celková výše škod se odhaduje na 80 miliard korun. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston z pražské ZOO, kterého voda zanesla nejprve do Vltavy a pak do Labe, ve kterém doplaval až do Německa.

České dráhy zavedly mezi Prahou a Ostravou vlak Pendolino, který svou trasu ujede za něco málo přes tři hodiny.

11. září 2001

Ten den si asi každý pamatuje a přesně ví, kde byl a co dělal, když v televizi spatřil dopravní Boeing nořící se do skleněných oken newyorkského mrakodrapu. V budově, která se následně zřítila, našlo smrt na tři tisíce lidí. Válka proti teroru a zvýšená bezpečnostní opatření vyhlášená tehdejším prezidentem USA Georgem Bushem jr. se dotkla nejen teroristů, ale i běžných občanů. Byl to také počátek masově sdílených konspiračních teoriích, v nichž ta s názvem Inside Job - že prý za pádem dvojčat stojí tajné služby státu - patří k těm nejznámějším. Brzy poté začala válka v Afgánistánu a v březnu 2003 na základě lživých informací o zbraních hromadného ničení vtrhly USA spolu s Británií a dalšími zeměmi z Koalice ochotných do Iráku.

Teroristé se činili i v Evropě. Bomby vybuchovaly v příměstských vlacích v Madridu, v londýnském metru i v turistickým letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře. Společnost byla vystrašená a bez protestů přijímala rozšiřování pravomocí bezpečnostních a represivních složek. Po ulicích chodili ozbrojení vojáci a policisté se samopaly a teroristické útoky se daly čekat kdykoliv a kdekoliv.

Také na východ od našich hranic budily hrůzu šílené činy nejrůznějších fanatiků. Oběti jejich řádění umírali v moskevském metru, v divadle na Dubrovce nebo v základní škole v Beslanu. U moci byl v Rusku od roku 1999 Vladimír Putin, bývalý kádr KGB. Navzdory ohraničenému počtu let, které by mohl v prezidentské funkci strávit, se pomocí vychytralých přesunů z pozice prezident na premiéra a zpět usadil v Kremlu na moskevském Rudém náměstí tak pevně, že tam s různými přestávkami sedí dodnes.

Ničivé tsunami

Na čtvrt miliónu obětí si vyžádalo ničivé zemětřesení na Sumatře a zejména následná přílivová vlna tsunami, která dosahovala výšky až deset metrů. Zasáhla země v Bengálském zálivu, nejvíc byla postižena Indonésie s více než 100 tisíci mrtvých. V těchto překrásných turistických destinacích navíc o vánoční dovolené pobývalo i spousta lidí ze Západu. Truchlil tak doslova celý svět. Síla zemětřesení dosáhla 9,1 stupňů Richterovy stupnice, což ho řadí mezi čtyři nejsilnější zemětřesení od začátku měření v roce 1899.

Koncem nultých let se prezidentem Spojených států stal historicky první Afroameričan Barack Obama. Amerika se tou dobou již několik let potýkala s masivní ekonomickou krizí zahájenou zejména problémy na trhu hypoték a nemovitostí a následná ekonomická recese zasáhla celosvětovou ekonomiku. Obama vzhledem k vnějším okolnostem naděje v něj vkládané zklamal. Navzdory podpory prakticky všech mainstreamových médií i Nobelově ceně míru udělené hned po nástupu do funkce se mu s krizí ani nekonečnými americkými válkami moc udělat nepodařilo.

Na papežském stolci ve Vatikánu došlo po dlouhých desetiletích ke změně. Po smrti původem polského Jana Pavla II - úřad zastával od roku 1978 - byl zvolen německý kardinál Joseph Ratzinger a stal se papežem Benediktem XVI. Je jedním z mála papežů, který na svou funkci později ze zdravotních důvodů rezignoval. Naposledy to udělal Celestýn V. v roce 1294.

Éra Facebooku

Mark Zuckerberg spustil svůj Facebook v roce 2004 a od té doby se sociální sítě (nejen Facebook) staly zcela jedinečným fenoménem. Jejich rozvoji napomohly též nové počítače se stále lepším softwarovým vybavením - jak od Microsoftu Billa Gatese, tak z Applu Steva Jobse. Z jejich lítého boje a nelítostné konkurence profitovali hlavně koncoví uživatelé.

Globalizovaný svět zasáhla v těchto letech zpráva o úmrtí jedné z největších mega star pop kultury všech dob Michaela Jacksona. Kromě mimořádného pěveckého a tanečního talentu proslul také posedlostí plastickými operacemi, které ho znetvořili k nepoznání. Po Beatles a Elvisi Presleym to byl třetí nejprodávanější hudební interpret všech dob. I když bezplatné stahování nejen jeho nahrávek z internetu zásadně proměnilo celý hudební průmysl a nahrávacím společnostem zasadilo těžkou ránu.

Kina ovládl filmový mág Peter Jackson se svou trilogií Pán Prstenů (Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále). Tolkienovské šílenství, které tím vyvolal, zřejmě zatím nemá v historii filmového průmyslu obdoby. Z českých filmů nejvíce bodovaly Želary, Tmavomodrý svět a Anděl páně.

J. K. Rowlingová dopsala poslední, sedmý díl své Potterovské ságy a Steven King se stal nekorunovaným králem hororu. Dan Brown rozmetal knižní trh svým bestsellerem Šifra mistra Leonarda a světového věhlasu se dočkal jedinečný brazilský Paulo Coelho. Mezi českou literární elitu vtrhla svým kontroverzním a strhujícím románem Rok Kohouta Tereza Boučková.