Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalšího uhynulého prasete nalezeného na Frýdlantsku. Od prosince, kdy se nákaza v regionu objevila, jde už o pátý případ. Vzhledem k tomu, že nejde o nález mimo uzavřené pásmo, se opatření v oblasti měnit nebudou, řekl v úterý mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nález ale podle něj potvrzuje, že se nákaza v populaci volně žijících prasat ve Frýdlantském výběžku vyskytuje.
Uhynulé divoké prase bylo poblíž Ludvíkova pod Smrkem na Liberecku, zvíře se našlo ve stejné oblasti jako předchozí čtyři uhynulé kusy. "Virus AMP (africký mor prasat) potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava," doplnil Vorlíček. SVS proto apeluje zejména na myslivce a chovatele prasat domácích, aby dodržovali platná veterinární opatření a zásady biologické bezpečnosti. "Africký mor se stále vyskytuje pouze u prasat volně žijících, zatímco u domácích prasat nebyla tato nákaza nikdy v ČR potvrzena," dodal mluvčí správy.
Kvůli výskytu afrického moru vyhlásili veterináři na území zhruba 200 kilometrů čtverečních na Frýdlantsku uzavřené pásmo, kde mohou lovit jen předem proškolení lovci. Každý ulovený kus musí být vyšetřen na africký mor a bezpečně uskladněn do obdržení výsledku vyšetření. Až na odůvodněné výjimky platí v oblasti zákaz venkovního chovu prasat a omezené jsou i přesuny prasat a vepřových produktů mimo toto území.
Pásmo vymezili veterináři po nálezu uhynulého divočáka u Jindřichovic pod Smrkem, který byl loni 1. prosince pozitivně testován na africký mor prasat. Další tři uhynulá zvířata našli letos v blízkosti Ludvíkova pod Smrkem, Lázní Libverda a Horní Řasnice. Podle odborníků je virus afrického moru prasat velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, podle ředitele liberecké veterinární správy Romana Šebesty ale mohou být přenašeči nákazy.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená zvířata se musejí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divokých prasat, proto je myslivci vyhledávají.