Před 75 lety se v Terezíně konala poslední hromadná poprava

Poslední hromadná poprava českých odbojářů se před 75 lety, 2. května 1945, odehrála v terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dnů před koncem války.

Na úmrtí mnohých z 51 vězňů měli svůj přímý podíl konfidenti spolupracující s německou tajnou státní policií, bez jejichž informací by gestapo jen obtížně pronikalo do tajů české rezistence. Konfidentskou síť začali okupanti intenzivně budovat zejména od roku 1942. Významné místo v ní zaujímal Jaroslav Fiala, o jehož činnost se zajímal i sám K. H. Frank. Za svou snahu získat pro sebe na konci války alibi byl Fiala zatčen a 2. května 1945 popraven v Malé pevnosti spolu s těmi, jejichž osud svou kolaborací mnohdy sám do jisté míry ovlivnil.

O vlastním průběhu asi dvouhodinové exekuce, respektive vraždění bez soudního rozsudku, se nezachovalo příliš autentických údajů. Z 51 popravených byly tři ženy, nejmladší z obětí bylo 18 let, nejstarší pak 57. Těla popravených byla zpopelněna v krematoriu litoměřického koncentračního tábora, popel je dnes uložen pod ústředním pylonem Národního hřbitova před Malou pevností. Tragiku jejich osudu podtrhuje fakt, že tři dny po jejich úmrtí opustili Terezín dozorci a strážní rota SS.

Terezínskou Malou pevností, která byla v době německé okupace policejní věznicí gestapa, prošlo v letech 1940 až 1945 na 32.000 vězňů, z nichž 2500 zahynulo přímo zde a tisíce dalších pak zahynuly po deportaci z Terezína do vyhlazovacích koncentračních táborů.