Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly. Vyplývá to ze zjištění, která ve středu novinářům představili zástupci České školní inspekce. Za pozitivní označili vysokou míru využívání asistentů pro podporu znevýhodněných žáků na prvním stupni základních škol.
Kvůli výuce na dálku zjednodušilo nebo vypustilo část učiva například na druhém stupni základních škol v září 27 procent učitelů a v únoru 36 procent pedagogů. Pro redukci celkového vzdělávacího obsahu se v září vyslovilo 15 procent vyučujících a v únoru zhruba 21 procent. Největší škrty dělali ve výchovných předmětech, nejmenší v češtině, matematice a cizím jazyku, případně v maturitních předmětech ve středních školách. Největším problémem je praktická výuka, kterou není možné zredukovat ani nahradit distanční výukou, uvedla inspekce.
Každodenní výuka on-line se loni na jaře konala v méně než polovině základních škol, na začátku letoška naproti tomu téměř ve všech. Podíl základních škol, které organizují on-line výuku v rozsahu běžného rozvrhu pro prezenční vzdělávání, po roce zkušeností klesl z 14 procent na méně než deset procent. Toto množství považuje inspekce přesto stále za veliké. Už dříve inspektoři upozorňovali na to, že on-line výuka podle klasického rozvrhu je neefektivní a dlouhodobě neudržitelná, protože studenti při dlouhém sezení u počítače ztrácejí pozornost i motivaci. Ministerstvo doporučilo školám rozvrh pro on-line výuku upravit.
Za pozitivní trend považuje inspekce změny v hodnocení. Víc než polovina učitelů se přihlásila k postupné proměně v přístupu k hodnocení a sedm procent zmínilo úpravy zásadnějšího charakteru. Změnu v přístupu k závěrečnému hodnocení v prvním pololetí provedlo 15 procent základních škol a méně než desetina středních škol. V případě základních škol šlo ve třetině případů o zavedení kombinovaného nebo slovního hodnocení ve všech třídách, ve zbytku šlo jen o některé třídy. Do budoucna uvažuje o slovním hodnocení dalších asi šest procent základních škol, uvedla inspekce.
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse se školám často daří pracovat na dálku i se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Míra jejich zapojení do on-line výuky je podle něj sice nižší než u ostatních žáků, ale řada škol v jejich případě efektivně využívá individuální konzultace či podporu asistenta pedagoga. V základních školách podle Andryse platí, že čím víc žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mají, tím lépe se jim daří je na dálku vzdělávat. Největší problémy s tím mají nematuritní středoškolské obory, řekl.
Zlepšení v zapojení handicapovaných a jinak znevýhodněných dětí do výuky na dálku podle inspekce není rovnoměrné. Řada učitelů na druhém stupni stále nepovažuje komunikaci s asistentem za potřebnou a přenáší zodpovědnost za vzdělávání dítěte na rodiče, plyne ze zjištění inspektorů. Ve středních školách pak podle nich vyučující často nevyužívají dostatečně ani komunikace s rodiči.
Aktuální zjištění inspekce vychází z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února.
