Průzkum: Jadernou energetiku v Česku podporuje 61 procent lidí

Provoz stávajících a stavbu nových jaderných bloků aktuálně v Česku podporuje 61 procent populace, podpora stále patří mezi nejvyšší v Evropě. Proti jaru, kdy byla nejsilnější od roku 2014, však o dva procentní body klesla. Vyplývá to z z výzkumu veřejného mínění provedeného agenturou IBRS. Proveden byl v listopadu letošního roku na vzorku 500 respondentů.

Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Výběrové řízení má vypsat polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby. Firma ho plánovala zahájit do konce roku, předseda vlády Andrej Babiš (ANO) však před 14 dny řekl, že soutěž není připravená. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice, tak aby na postupu byla všeobecná shoda. Jednání se má uskutečnit tuto středu.

Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.

"Celkově je efekt vládní komunikace částečně zastíněn koronavirovou krizí, kdy dohodu mezi státem a společností ČEZ o stavbě nového zdroje v Dukovanech zaznamenala zhruba pětina populace, ale 61 procent z nich s návrhem vlády souhlasí, 23 procent nesouhlasí a jen 16 procent nemá názor, což je v případě vládních návrhů relativně silná podpora," řekl v úterý ředitel IBRS Miloš Rybáček.

Podle něj pandemie naopak přispěla k silnějšímu vnímání jaderných elektráren jako významného zaměstnavatele, a to nejen v regionech, kde působí, ale i celorepublikově. Třetina populace starší 18 let vidí podle průzkumu budoucnost energetiky v ČR v kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Aktuální výzkum zadal ČEZ, výsledky a interpretace jsou ale podle IBRS nezávislé.

Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Možnou účast Ruska a Číny ve výběrovém řízení dlouhodobě kritizuje část opozice, poukazuje na otázku bezpečnosti. Babiš minulý týden při sněmovních interpelacích reagoval, že například dodavatelé systémů nezbytných k řízení jaderné bezpečnosti a evidence jaderného materiálu, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události musí být ze zemí EU nebo NATO.