Psycholog: Mladší ukrajinští žáci můžou zvládnout češtinu za rok

Rychlost osvojení češtiny ukrajinskými dětmi bude podle psychologa Filipa Smolíka z Akademie věd ČR záviset na věku i schopnostech jednotlivců. Děti ve školce nebo na prvním stupni by s naučením jazyka neměly mít velký problém, u starších to bude individuální.

Smolík to řekl v rozhovoru, který v pondělí poskytla mluvčí akademie Markéta Růžičková. U dětí na prvním stupni může podle Smolíka stačit k adaptaci jazyka asi rok. Setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku by považoval za přínos.

Nejdůležitější je podle něj to, aby se Ukrajinci dokázali domluvit česky. Jejich výuka by se podle něj neměla zaměřovat tolik na pravopis, ale spíš na komunikaci a porozumění. Podotkl, že i když je ukrajinština příbuzná češtině, nejsou si jazyky tak blízké, aby se s nimi lidé domluvili bez problémů. Překonat jazykovou bariéru tak může pomoct i všeobecná rozšířenost anglických slovíček, podpora asistentů ve školách nebo účast dětí na táborech a doučování, míní psycholog.

Schopnost naučit se jazyk podle něj velmi závisí na věku i nadání. "Obecně bych řekl, že čím jsou děti starší, tím víc budou potřebovat formalizovanější a systematičtější výuku češtiny. Na druhou stranu bez ohledu na věk by měla být snaha je co nejvíc zapojovat do běžného vzdělávacího procesu," řekl. U dětí na prvním stupni podle něj může stačit k adaptaci jazyka asi rok. "Ke konci základní školy to může být velice individuální, některé děti se možná chytnou snadno, jiné obtížněji," dodal.

Za nejlepší způsob, jak se jazyk naučit, považuje přirozenou komunikaci a používání jazyka ve škole. Ani v tom se podle něj ale nedá úplně zobecňovat. Těžko se někdo naučí jazyk v předmětech, jako je třeba výtvarná výchova, nebo při vysvětlování složitější látky ve vyšších ročnících, upozornil.

Důležité také podle psychologa je, aby děti od výuky češtiny neodrazovalo známkování. Doporučoval by proto dobře zvažovat, zda známky ukrajinským žákům vůbec dávat. "Nemůžeme je trestat za situaci, na kterou nemohly být připraveny," soudí. Za podstatné také považuje, aby se školy snažily vyhledat pomoc pro děti, které jsou traumatizované.

Co se týká odlišného písma v češtině a ukrajinštině, nevidí v tom Smolík velký problém. Poukázal na to, že i na Ukrajině se lidé s latinkou setkávají. Starší žáci se tak podle něj budou muset doučit v latince hlavně plynule číst. Rodiče mladších pak budou muset rozhodnout, jak se jejich děti budou učit vedle latinky dál i ukrajinskou cyrilici.

Podle Smolíka je úsilí o integraci Ukrajinců do české společnosti dobrou investicí, protože nikdo neví, jak dlouho válka na Ukrajině potrvá. Pokud v ČR uprchlíci zůstanou, stát to podle něj obohatí a české děti to naučí víc rozmanitosti. "Já si myslím, že to je jedna z nejdůležitějších věcí v globálním světě, ve kterém žijeme, vědět, že na světě jsou různá místa, různí lidí, různé jazyky, různé zvyky. Toto je skvělá příležitost to zažívat zblízka," uzavřel.