Veterináři potvrdili ptačí chřipku subtypu H5N8 ve Slepoticích na Pardubicku v chovu firmy Moras Moravany. Jde o letošní druhé ohnisko nemoci. Ptáky v chovu se skoro 140 000 kusy drůbeže veterináři vybijí.
Většinou jde o brojlerová kuřata, která byla určena na porážku. Ve vzdálenosti do tří kilometrů od nového ohniska ptačí chřipky se nachází další část chovu Morasu, kde je 120 000 kusů drůbeže. O jejich utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam dosud nebyly hlášené, řekli v pondělí na briefingu zástupci Státní veterinární správy (SVS) a ministerstva zemědělství.
Pokud by se o vybití ptáků rozhodlo, šlo by o více než čtvrt milionu kusů. Je to více než dvojnásobek počtu, který se vybíjel při posledním výskytu ptačí chřipky na českém území před třemi lety. Tehdy se ve 40 ohniscích nákazy vybilo 98 000 kusů opeřenců. Při výskytu ptačí chřipky v roce 2007 přišli velkochovatelé na Orlickoústecku o více než 171 000 kusů drůbeže, dalších přibližně 1900 kusů tehdy veterináři vybili v malochovech v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň.
Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda váží ptáci jenom u potvrzeného ohniska ve Slepoticích 400 tun. Jedná se o tom, že by se do likvidace drůbeže zapojili policisté nebo armáda. Nové ohnisko je první letošní v komerčním chovu. Úplně první případ se vyskytl v lednu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v domácím chovu se 12 slepicemi a třemi kachnami. Veterináři v nakaženém chovu utratili drůbež, která sama neuhynula. Utratili také 12 slepic dvou sousedů zasaženého chovu. Ty ale podle následných testů nakažené nebyly, takže se Štěpánov vyhnul plošnému vybíjení drůbeže.
Areál firmy ve Slepoticích je uzavřený. "U vjezdu bude instalována dezinfekční smyčka tak, abychom zabránili rozšíření choroby mimo areál," dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Veterináři prošetří, jakým způsobem se viry do chovu dostaly, mohlo jít například o kontaminaci podestýlky nebo je tam mohl zanést personál.
Veterináři nyní kolem nového ohniska vytyčí tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich budou platit přísnější opatření pro chovatele, budou se muset zjistit přesné počty chovaného ptactva.
Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, pro lidi nikoli.
| O ptačí chřipce |
|
Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru je označovaný jako H5N1 a je za určitých okolností přenosný na člověka. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě. Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU. Vysoce patogenní ptačí chřipka (subtypu H5N8), u níž nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka, se v ČR kromě dvou letošních případů, ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017. V roce 2007 byla zaznamenána v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Stát tehdy vyplatil jako náhradu 50 milionů korun. Zatímco v roce 2007 byla ptačí chřipka zaznamenána pouze na malé části území republiky, v roce 2017 se rozšířila po celé zemi. Veterináři ji potvrdili u volně žijících ptáků téměř ve všech krajích, v chovech bylo vyhlášeno 39 ohnisek nemoci. Veterináři nařídili usmrcení například více než 30 tisíc kusů drůbeže ve dvou komerčních chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. O zhruba 20 tisíc kusů přišel velkochov kachen firmy Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17 tisíc kusů kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a deset tisíc kusů drůbeže v chovech v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě, kde se objevila poprvé. Chovatelé podali kvůli vybití zhruba 98 tisíc ptáků 866 žádostí o odškodnění. Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. Tři měsíce poté, k 23. červnu 2017 Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila, že Česko je oficiálně bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Poté padla i omezení pro obchod s drůbeží, která zavedly některé státy. Dovoz drůbeže a drůbežích produktů z Česka kvůli ptačí chřipce postupně omezilo devět států mimo EU, například Rusko. Ptačí chřipka v roce 2017 zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Na člověka se virus ptačí chřipky obecně přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit. Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa. |
_480x270.jpg)
