V Česku vládne v souvislosti s vývojem okolo pandemie koronaviru mírný optimismus. S tímto názorem se ztotožnil i rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima. Dle jeho názoru mimo jiné selhala média, která obyvatelstvo zbytečně strašila. Více se dozvíte v připojeném videu.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, dnes ministerstvo zdravotnictví prezentovalo výsledky posledních dnů, tedy počtu nakažených a souvisejících informací a vyjádřilo mírný optimismus s ohledem na postup toho koronaviru v české populaci. Sledoval jste ty zprávy, sdílíte ten optimismus?
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem zprávy sledoval, ty zprávy jsou pozitivní, já bych řekl, že to nemusí být mírný optimismus, já chápu, že epidemiologické modely a vyjádření některých politiků, kteří očekávali po Velikonocích a otevření hobbymarketů tisíce lidí v nemocnicích a na ventilátorech se nenaplnilo, což ukazuje, že čeští občané jsou disciplinovaní, že dbají těch opatření a za to jim je třeba poděkovat, aniž by platily zákony s desetitisícovými pokutami, takže je vidět, že ta česká společnost je vyspělá, ty data už ukazovaly poslední dny a je to velmi dobré, že ten, ta virová epidemie je pod kontrolou, je zvládnutelná.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ono se také ukázalo, že ta kritika lidí, kteří dodržovali ty předepsaná opatření, nosili roušky a dodržovali nějaké odstupy, ale přesto šli ven a byli v parcích a v přírodě, zafungovala, že to není tak, v uvozovkách, dramatické, že skutečně ty tisíce lidí neskončily v nemocnicích a že to snad dokazuje to, že se můžeme vracet k normálnímu chodu, můžeme se začít normálně vracet k normálnímu životu a zachránit ekonomiku a společenský život, na který jsme byli zvyklí?
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jednoznačně ano, je třeba jaksi používat zdravý rozum. A já jsem rád, že i epidemiologie a hlavní hygienička, která, kteří ještě před několika dny či před týdnem měli prognózy, že roušky budeme nosit do září, tak už dneska říkají, že ty roušky by se měly v létě nosit, nebo abych řekl, jak se situace bude vyvíjet, jo, tady třeba jenom v městské hromadné dopravě, v obchodech a podobně, ale nikoliv ve volné přírodě, protože to jsou někdy úplně jaksi absurdní situace, kterými jsme svědky. A ukázaly to i ty Velikonoce. Takže tady je třeba, jak já říkám, a říkal jsem to už před 3 týdny, postupně rozvolňovat, týden co týden vyhodnocovat situaci, ta situace má mnoho, nikoliv dní, ale už několik týdnů, pár týdnů, 2 asi týdny, klesající tendenci, jsou to třeba podobná data z Finska, takže z Německa, z Rakouska, takže pojďme se co možná nejrychleji a říkám, ať to trvá třeba 2, 3, 4 týdny, vrátili k normálnímu způsobu života, protože normální způsob života není jenom o ekonomice, ale také o duševním zdraví, o rozpoložení lidí, aby mohli prostě se setkávat, setkávat s přáteli a podobně. Jistě ne na nějakých mega akcí, ale proč by se lidé nemohli setkat v parku, jak jsem někde četl, že prostě se setkalo 10 mladých lidí, kteří jsou absolutně mimo rizikovou skupinu, u mladých lidí nikdo neumře, kdo je nemocný a městská policie je, myslím, že to bylo ve Vyškově, je napomíná, že nemají roušku a tady na náplavce jezdí policie s amplionem a říká, ať se lidé rozcházejí. Tak to ukazuje určitý trošku, trošku Absurdistán. Na druhé straně odpovědnost lidí za své zdraví.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To je pravda, na té městské náplavce v Praze, tady je uváděno, že to není park, protože tam není tráva, ale je to tedy betonová cesta podél, podél řeky a tak dále.
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To jsou přesně ty nesmysly, kteří lidé zneužívají a jenom ukazují, je to ukázka, přesně toto je ukázka arogance moci.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Vy jste dokonce řekl v jednom ze svých vyjádření, že jde i o krizi mediální, že i média mají, mají svůj díl odpovědnosti za to, že lidé jsou vystrašeni, že se prostě bojí, někdy mají dokonce panickou hrůzu. Hovořil jste tady o rouškách jako o určitém symbolu téhle té, téhle té doby. Média selhala z vašeho pohledu, nebo, já vím, je to absolutistická otázka.
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že část médií výrazně selhala. A bylo by dobré, kdyby se média podívaly, jaké titulky jsou schopny během jednoho dne zveřejnit, to znamená, že v poledne jeden významný internetový portál uvede, že slova pana náměstka Prymuly, že počty stoupají, pak, když se podíváte do toho textu, tak je tam, ano, stouplo to, ale ne nevýznamně, to znamená, já řeknu, jestliže mám 150 lidí jeden den a druhý den mám 152, tak mi to stoupne, ale je to absolutně nevýznamné. A ten samý server za několik hodin uvede, že ten daný den bylo nejméně případů. Takže tady říkám, nestrašme, a musím říci, že média v tomto sehrály bohužel svoji významnou roli. Na druhé straně samozřejmě i ti, kteří jim poskytnou informace jako o tom, že tady bude mít 1000 lidí na ventilátoru po Velikonocích a ono to z některých ještě už zaznívalo před 2 dny, kdy jsme slyšeli, že tady budou, že ty Velikonoce nám ještě ukáží, i když 14 dní je de facto ta nejzazší doba, kdy ta infekce se projeví, protože nejčastější perioda je třetí až sedmý den, osmdesátý, takže mně přijde, že někteří lidé, kteří měli tyto jaksi děsivé prognózy, které se naštěstí nenaplnily a ukázaly odpovědnost lidí, ale druhé straně i to chování toho viru, o kterém samozřejmě už zase víme více, se nenaplnily a někteří možná jsou z toho trošku smutní.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Smutní, protože politici mohli vládnout v nouzovém stavu, média mohly plnit své vysílání a své stránky neustále dalšími a dalšími katastrofickými scénáři. Mimo jiné, pane profesore, vy jste podepsal se svými 11 kolegy výzvu Univerzity Karlovy, nebo výzvu odborníkům k rychlejšímu uvolňování restriktivních opatření. Můžete mi zhruba říci konkrétně, jak by měla vypadat školská politika, kdy by se děti mohly vrátit do škol a samozřejmě, pokud máte další poznámku, tak za ní budu rád?
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak my jsme právě s kolegy o tom diskutovali právě na základě faktů validovaných čísel, informací, informací od kolegů ze Švédska, z Itálie, ze Spojených států, samozřejmě z Německa, Rakouska, tak jsme učinili určitou výzvu vůči společnosti, vůči těm, kteří samozřejmě rozhodují a mohou přijímat tyto změny. A pokud se ptáte konkrétně na školskou politiku, tak já se domnívám, že v brzké době by sem měli navracet samozřejmě studenti postupně do škol, na vysokých školách třeba v menších skupinách, třeba v 10, po 20, asi nebudou přednášky pro 100, 200, 300 lidí. A samozřejmě i do toho základního a středního školství by se studenti a žáci měli navrátit. Za prvé, někdo o ně musí doma pečovat, zejména o tedy studenty nižších, prvního a druhého stupně studia, takže to je otázka zase jaksi náhrady mzdy a těchto věcí. Za druhé, ne všechny rodiny jsou vybaveni notebooky a schopnosti některé věci, třeba zejména v tom druhém stupni, těm žákům vysvětlit. A rozděluje se vlastně tady více zase se může prohloubit sociální nerovnost, a může to být řešeno různými skupinami, třeba 1 týden může do školy, zase si to udělejme postupně po týdnech, něco, já nevím, od 4. května, něco od, já nevím, 12., nebo 15. května postupně, můžeme zkusit, že budou třeba třída rozdělena na dvě poloviny a budou tam mít ne 2 hodiny, ale jednu hodinu, aby si prostě tu látku probrali. Jsou data, myslím, že senátor Růžička ukazoval, že asi 80 % studentů a žáků by se chtělo do té školy navrátit. U dětí a u žáků de facto to riziko nákazy a nějakými důsledky je nulové, pokud je dotyčné dítě a student zdravý, pokud samozřejmě hrozí nákaza pro učitele a ten učitel má určité obavy, no, tak nechť je vybaven respirátorem FFP2, který ho bude, bude chránit, když ne jenom rouškou, takže to jsou věci, které se dají řešit. A přece neříkejme si, teďka máme, já nevím, 23. dubna, jestli se nepletu, 23. dubna, tak neříkejme, že už studenti nebudou další 2 měsíce do školy, jsou 2 měsíce před námi, 2 měsíce.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Tak on je v tom trochu chaos, on je v tom trochu chaos ve všech možných termínech, včetně školských termínů, včetně otevření obchodů, do toho dnes zasáhl soud, který, který řekl, že to bylo právně v nepořádku, ale to asi není otázka na rektora Karlovy univerzity, profesora Zimu.
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To určitě ne, ale já si myslím, že, že tady spíš se jedná o procedurální akt, asi to měl schválit někdo jiný, soudy posuzují soulad se zákony a soud neřekl, že ten nouzový stav byl vyjádřen špatně a nějaké předpisy, že byly vyjádřeny špatně, tak nechť, já nevím, jestli vláda nebo ministr, nebo premiér, nebo prezident, nevím, nejsem právník, to vydá. Já věřím, že vláda dneska, zítra prostě udělá nápravu toho opatření, protože já zastávám názor, že je třeba poděkovat vládě, panu premiérovi, že měl odvahu na začátku přijmout velmi drakonická a tvrdá opatření, to na začátku můj názor, že to bylo absolutně správné a je mu třeba za to poděkovat a vládě, ale teďka už jsme 6 týdnů poté.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A teď se rozhoduje o budoucnosti, ekonomika naší společnosti.
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale i o našich životech, nejen o ekonomice.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ano, pane profesore, dnes začala pod vedením ministerstva zdravotnictví ta studie kolektivní imunity, kdy se zhruba 27 000 lidí bude testovat. Já jsem se ptal prof. Prymuly, on mi říkal, že částečně je to reprezentativní vzorek a částečně je to tedy náhodný výběr, kdy tedy lidé přijdou se nechat testovat. Jak se k té studii stavíte a co od ní můžeme očekávat? Dnes se o ní hodně mluví.
Prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to, že ta studie běží, tak ta studie tak, jak je nadesignovaná, byla připravena v krátké době. A přesně to, co řekl pan náměstek Prymula, je pravda, ano, je to, částečně je to výběr, který, kde třeba budou lidi zváni, ale náhodný, ale výběr lidí, kteří tam jdou, to znamená, není to výběr, který bude určitým způsobem reprezentativní, to je stejné, já vám uvedu příklad, kdybyste řekli, budeme zjišťovat, jaká je průměrná mzda v České republice a otevřeme stan na náměstí Míru a lidé tam budou chodit a budou říkat, jakou mají mzdu a my to z toho spočítáme, tak se asi určitého čísla nedobereme, ale na druhou stranu se s těmito čísly bude dát pracovat, ale já hlavně nevím, jaký bude výsledek, protože víme, že na té imunitě se podílí jak ta buněčná imunita, kterou neměříme, ta je velmi obtížná změřit, tak tvorba protilátek. A ty protilátky se u každého člověka tvoří velmi individuálně, někdy déle, někdy méně, někdy více. Pak na straně druhé je to citlivost těch testů. A já uvedu teďka příklad k těm protilátka. Řada lidí, nebo jsme u nás očkování na tetanus, po 10 letech jdete k lékaři a on vám vyšetří ty protilátky a řekne, máte dost protilátek, přijďte za 5 nebo za 10 let, nebo máte málo protilátek a píchne vám protitetanovou vakcínu, že jo, a to je přesně stejné u tohoto. A víme, že plazma u pacientů, kteří prodělali koronavirovou infekci, která by mohla být použita pro léčbu těch akutních závažných stavů, takže ta plazma je vhodná u jedno z 10 lidí. A víme z dat ze Spojených států, z Dánska, že ty protilátky, které se běžně testují při té citlivosti metody, se vyskytují u několika procent lidí, tak uvidíme, jestli budeme stejně jako v Dánsku 3, 4, 5 %, nebo jestli to bude méně nebo více, ale určitě na základě těchto čísel bysme neměli rozhodovat o tom, jestli prodloužit tvrdá karanténní opatření, nebo nikoliv.
Jedná se o doslovný přepis rozhovoru.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg)
_480x270.jpg)
