Jarní období distančního vzdělávání dětí snížilo nároky rodičů na to, jakého vzdělání by jejich potomci měli dosáhnout. Zatímco loni v prosinci si 38 procent matek a otců přálo, aby z jejich dětí byli vysokoškoláci, v dubnu to bylo 31 procent.
Důvodem poklesu bylo zřejmě to, že rodiče si při učení doma víc všímali toho, jaké dovednosti a zájmy děti mají. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí představili zástupci společností EDUin a PAQ Research. Podle nich průzkum také potvrdil, že se mezi dětmi při učení na dálku prohloubily rozdíly.
"Hlavní posun (v nárocích na vzdělání dětí) nastal u více vzdělaných rodičů," uvedl Václav Korbel ze společnosti PAQ Research. "Je možné, že během vzdělávání na dálku tím, jak trávili s dětmi víc času a vzdělávali se s nimi, zjistili, jaké jsou preference jejich dětí, jaké mají schopnosti, kompetence a že by třeba chtěli jít studovat nějaký středoškolský obor s maturitou nebo bez maturity," vysvětlil.
Aspirace rodičů na vzdělání jejich dětí podle Korbela poklesly u školáků ve všech ročnících základní školy, tedy nejen u těch, kteří byli těsně před zkouškami na střední školu. Méně na svých nárocích ubrali rodiče, kteří sami nemají maturitu a kteří mají na vzdělávání obecně menší požadavky, dodal.
Děti by měly umět pracovat s informacemi
Podle Karla Graguláka ze společnosti EDUin průzkum v dubnu ukázal, že rodiče po zkušenosti s výukou na dálku považují za důležité, aby děti uměly pracovat s informacemi a naučily se samy učit. Práci s informacemi označilo za jeden z hlavních cílů školy 70 procent rodičů, zatímco v roce 2009 to bylo 41 procent. Samostatné učení považovalo na jaře za podstatné 55 procent rodičů, před 11 roky 46 procent.
Naopak poklesl podíl matek a otců, podle kterých má základní škola především připravit děti na přijímací zkoušky pro další studium, řekl Gargulák. V roce 2019 očekávalo přípravu na zkoušky od školy 50 procent rodičů, letos na jaře 32 procent.
Škola hrou
Podle Garguláka považují rodiče za čím dál důležitější také to, aby ve škole byla přátelská atmosféra a zajímavý způsob výuky. Po jarním uzavření škol začali klást větší důraz i na komunikaci školy s rodinou. Pozitivně hodnotili, když učitelé při výuce na dálku používali ve škole jednu platformu a uměli používat techniku i vhodné pedagogické metody. Materiální podmínky vzdělávání přitom podle průzkumu nejsou pro rodiče tolik podstatné, řekl Gargulák.
Podle Korbela průzkum potvrdil, že všechny děti se na jaře neměly možnost učit na dálku stejně. Počítač podle průzkumu nevlastnily dvě procenta domácností. V případě lidí bez maturity to bylo pět procent, u těch s maturitou jedno procento. Podobné rozdíly byly i u dalších potřeb pro výuku na dálku, řekl odborník. Dodal, že v některých rodinách byly také častější hádky, a to hlavně u mladších školáků, kterým museli dospělí s učením víc pomáhat. Podle něj se proto učitelé budou muset na podzim vypořádat nejen s velkými rozdíly ve znalostech dětí, ale i s tím, že některé budou potřebovat větší psychickou podporu.