Rok před prezidentskou volbou ve veřejném prostoru znějí jména tří desítek možných účastníků klání o Pražský hrad. Někteří již prezidentskou kampaň zahájili, sbírají podpisy voličů pod kandidátní petici nebo si založili volební stránky, další s definitivním oznámením svého zájmu vyčkávají.
Jména dalších by se měla teprve objevit. Sázkové kanceláře zatím mezi horké kandidáty na vítězství voleb staví bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a někdejšího vysokého představitele NATO i české armády Petra Pavla.
Na snaze najít společného prezidentského kandidáta se v koaliční smlouvě dohodly vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Možný společný postup chtějí koordinovat na úrovni předsedů stran. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden serveru Seznam Zprávy řekl, že společného kandidáta by chtěl nasadit alespoň za koalici Spolu. "Potřebujeme kandidáta, který by měl širší společenskou podporu," uvedl. Podle představ stran by měl být společný kandidát hlavním případným Babišovým vyzyvatelem.
První kolo posledních prezidentských voleb se konalo 12. a 13. ledna 2018. Na kdy přesně bude vypsáno příští hlasování, zatím není známo. Rozhodne o něm předseda Senátu, podle zákona termín vychází na leden nebo začátek února příštího roku.
Jednoznačně pozitivně se zatím ke své kandidatuře vyslovila desítka mužů a žen, někteří z nich ale s konečným vyhlášením své účasti z taktických důvodů čekají. Pravděpodobnými účastníky klání by tak měli být předchozí Zemanovi vyzyvatelé a současní senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischer připravenost zúčastnit se voleb deklaroval již v roce 2018, Hilšer kandidaturu oznámil na podzim 2019.
Letos se k nim přidala dvojice žen, a to prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a advokátka Klára Long Slámová. Obě dvě již na svou podporu vytvořily volební stránky. Stejně postupoval i komik Miloš Knor. Svou kandidaturu oznámila i trojice Vladimír Boštík, Roman Hladík a Ivan Smetana, kteří měli zájem se účastnit voleb i v roce 2018, mezi oficiální kandidáty se ale nedostali.
Svého uchazeče si již vybralo hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES, které vystupuje proti vládním opatřením zmírňujícím epidemii koronaviru. Od podzimu shání podpisy pod petici za kandidaturu svého šéfa Jakuba Olberta.
Za jednoho z hlavních favoritů volby bývá označován generál Pavel. Opakovaně potvrdil, že se hodlá klání zúčastnit, oficiálně chce ale kandidaturu teprve oznámit. Pavel již delší dobu objíždí Česko a účastní se například debat s obyvateli. Stojí také za iniciativou Spolu silnější.
Další výrazné osobnosti, které by měly do volebního souboje zasáhnout, se oficiálně chtějí teprve o účasti rozhodnout. Je mezi nimi především Babiš, který si po odchodu ze Strakovy akademie koupil obytný vůz a chystá se vyrazit za voliči. Zda se skutečně do voleb přihlásí, chce oznámit až v létě nebo na podzim. Jeho příznivci už ale pro něj získávají potřebné podpisy.
V příštích měsících se chtějí ke kandidatuře vyjádřit i bývalý ministr financí a expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a matematik a podnikatel Karel Janeček. Vážně svou účast zvažuje i hudebník a exministr Michael Kocáb. Jako o vážné uchazečce se mluví i o rektorce Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudové, na jejíž podporu vznikla i facebooková stránka. Zájem o prezidentský post oznámil již v dubnu 2019 také podnikatel Jaromír Soukup.
Média spekulují o možné účasti ve volbách rovněž u dalších více než deseti mužů a žen. Opětovnou kandidaturu v minulosti nevyloučil třeba bývalý prezident Václav Klaus, mluví se i o odborovém předákovi Josefu Středulovi nebo předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Úvahy o kandidatuře připustil také expremiér Jiří Paroubek a nevyloučily ji ani bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Jako další možné kandidáty v minulosti média zmiňovala například vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, bývalou ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) nebo prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Ten je ale podle České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na post guvernéra České národní banky.
V první prezidentské volbě v roce 2013 mezi vážné uchazeče o Hrad patřil také současný předseda SPD Tomio Okamura. Zda SPD vyšle svého kandidáta, se chce vedení podle Okamury teprve rozhodnout.
V souvislosti s registrací internetových domén, které na prezidentskou volbu odkazují, byl zmiňován rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Deníku N v roce 2020 řekl, že si ji zaregistroval, aby nemohla být zneužita. Server Hlídací pes na počátku ledna upozornil, že doménu prezidentka2023.cz si zaregistrovala Hana Lipovská, spolupracovnice Jany Bobošíkové, která se o přízeň voličů v prezidentské volbě ucházela již v roce 2013.
Mezi bookmakery sázkových kanceláří Tipsport, Chance a Fortuna si dlouhodobě nejsilnější kurzy udržují Babiš (2,9:1 - 3,0:1), Pavel (3,2:1) a Nerudová (9,5:1 - 10:1). U Fortuny je navíc možné si vsadit, jestli vyhraje muž (1,16:1), nebo žena (4,30:1).
Podle mluvčí Sazky Veroniky Diamantové dlouhodobé sázky typu prezidentské volby nyní její společnost nevypisuje. "Připravujeme přechod na novou technologickou platformu, která nám pak neumožní přenášet otevřené tikety," vysvětlila absenci politických sázek Diamantová.
