Rozpočtová rada kritizuje návrh rozpočtu kvůli strukturálnímu deficitu

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 i výdajové rámce na další dva roky ukazují na vysoký strukturální deficit, což povede k dalšímu růstu veřejného zadlužení. Pokračuje také expanzivní rozpočtová politika, která prodlouží proces snižování inflace.

V hodnocení návrhu rozpočtu to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Kritizovala také, že rozpočet počítá s příjmy z odvodů energetických firem, pro které zatím neexistuje právní podklad. Plánovaný deficit 295 miliard korun označila za velmi nejistý.

"Ve srovnání s letošním rokem nedochází ke snížení strukturální nerovnováhy, která se stále pohybuje kolem tří procent HDP. Je smutné, že pozitivní trend není vidět ani v letech 2024 a 2025, kde podle předpokladů ministerstva financí dochází ke konzervaci strukturálního salda na úrovni tří procent," uvedla rada v tiskové zprávě. Podle ní hrozí do konce desetiletí náraz do dluhové brzdy stanovené na 55 procent HDP. Rada se také domnívá, že plánovaný strukturální deficit, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Rada také kritizovala, že vláda přijímá opatření omezující příjmovou stranu rozpočtu, jako jsou zvýšení limitu registrace k DPH, úpravy paušální daně nebo pokračující snížení spotřební daně u nafty, ale zároveň na výdajové straně pokračuje fiskální expanze. "Konzervování této expanze tak snižuje dezinflační tlaky v ekonomice vyvolané zpřísněním měnové politiky a proces snižování inflace se tak prodlužuje," uvedla rada. Podle ní by se vláda obtížnou ekonomickou situaci měla snažit řešit přechodnými opatřeními pro podporu ohrožených skupin obyvatelstva, nikoli plošnými kroky.

Podle Národní rozpočtové rady se také kabinet snaží opticky zlepšovat deficit tím, že nerovnováhu mezi příjmy a výdaji částečně přesouvá do Státního fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury (SFDI). "Zatímco původní návrh ze začátku září počítal s deficitním saldem fondů ve výši 2,7 miliardy korun, nový návrh tuto nerovnováhu zvyšuje na 33,4 miliardy korun," uvedla rada.

SFDI by měl 30,7 miliardy korun z celkových 150,9 miliardy korun, které mu vláda schválila pro příští rok, získat úvěrem od Evropské investiční banky a z emise vlastních dluhopisů. Podle rady ale hrozí, že tento způsob financování prodraží obsluhu státního dluhu. "Úrokové náklady fondu mohou být vyšší než úrokové náklady samotného ministerstva financí," upozornila rada.

Rada kritizovala i způsob sestavování rozpočtu, který počítá i s příjmy z mimořádného zdanění energetických firem, které zatím nejsou zakotveny v zákonech. Plánovanou výši schodku lze proto podle rady označit za spekulativní. Podle rady je sice vnější situace komplikovaná, přesto nelze rezignovat na pravidla sestavování rozpočtu. "Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích," varovala.