Senátoři kolem Jitky Seitlové (KDU-ČSL) navrhli kvůli loňské otravě na Bečvě, aby se oprávnění integrovaného záchranného systému k varování obyvatelstva před živelními pohromami nebo ekologickými haváriemi změnilo na povinnost. Pod novelou, kterou by horní komora mohla začít projednávat za dva týdny, je podepsána desítka senátorů za KDU-ČSL, ODS, STAN, Piráty, Zelené a Svobodné.
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému by podle novely byla povinna "v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku mimořádnou událostí provést neprodleně varování obyvatelstva na ohroženém území". Platný zákon o integrovaném záchranném systému dává jeho střediskům pouze oprávnění "provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území".
Důvodem pro vypracování novely byl podle místopředsedkyně Senátu Seitlové postup státních úřadů v případě loňské ekologické havárie na řece Bečvě, kterou podle policie způsobil únik kyanidu z areálu jedné z blízkých firem. Senátorka uvedla, že žádné varování obyvatelstva nebylo vydáno a že některé přilehlé obce se o havárii dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním.
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Policie letos koncem června obvinila z otravy Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku, vinu popírají. Vyšetřování začalo přezkoumávat Krajské státní zastupitelství v Ostravě. Podezření, že je původcem otravy chemička Deza z holdingu Agrofert, policie nepotvrdila.
Sněmovna podpořila závěry své vyšetřovací komise, která v závěrečné zprávě zkritizovala postup při odběru i rozboru vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců mimo jiné nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Senátorka za Přerovsko Seitlová uvedla, že je potřeba pro podobné případy vyjasnit kompetence ČIŽP a vodoprávních úřadů a zavést větší koordinaci krajských záchranných systémů. Vodoprávní úřady by podle návrhů Seitlové měly mít primárně za úkol zneškodňování havárií a ukládání opatření, ČIŽP by měla šetřit zdroje a příčiny havárie. Experti Seitlové požadovali také výslovné určení, kdo bude odpovědný za řádný průzkum havárie včetně odběru vzorků.