Sněmovna dostala k projednání víc zákonů, měla víc schůzí i hlasování

Poslanci měli v nynějším volebním období zejména kvůli koronavirové krizi víc práce než v tom předchozím. Sešli se na zhruba dvojnásobném počtu schůzí a podle údajů ze sněmovního webu také víckrát hlasovali. Zatímco v letech 2013 až 2017 tehdejší poslanci absolvovali podle výpočtu ČTK přes 8700 hlasování, v nynějším období hlasovali víc než desettisíckrát. Počet návrhů zákonů, které dostala dolní komora k projednání v tomto volebním období, byl v porovnání s předchozím obdobím vyšší. Ve Sbírce zákonů jich ale přibylo méně.

Sněmovna vedená Radkem Vondráčkem (ANO) svolala do středy 118 schůzí, do říjnových voleb se poslanci sejdou zřejmě ještě na dvou dalších. Jedna ze schůzí byla zrušena a u 11 schůzí Sněmovna neschválila navrhovaný program. Jedna schůze se neuskutečnila kvůli tomu, že poslanci projednali jediný navrhovaný bod jejího programu už dříve. V letech 2013 až 2017, kdy stál v čele Sněmovny nynější šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček, se poslanci sešli na 61 schůzích.

Na nynějším hektičtějším volebním období se podepsala pandemie nemoci covid-19, kvůli níž se poslanci scházeli zejména loni a také letos častěji, ale v omezeném počtu. Na mimořádných schůzích poslanci posuzovali například žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu a předlohy související s koronavirovou krizí. Sněmovna dokonce na žádost vlády sáhla po dříve zřídka využívaném institutu stavu legislativní nouze, jenž umožňuje projednat a schválit zákon zkráceně třeba během jednoho dne a odeslat ho k posouzení do Senátu.

V nynějším volebním období se poslancům sešlo na stolech celkem 759 návrhů zákonů bez čtveřice návrhů státních rozpočtů, které se pokládají za zvláštní zákon. V minulém volebním období Sněmovna obdržela 644 návrhů zákonů. Kabinety Andreje Babiše (ANO) předložily v tomto období vedle rozpočtů 354 předloh, což bylo proti vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD) o 22 zákonů méně. Další návrhy posílali sami poslanci, kraje včetně Prahy nebo Senát. Počet poslaneckých předloh i vzhledem k vyššímu počtu klubů vzrostl v porovnáním s minulým volebním obdobím o 139 na 371. Horní komora a kraje podaly shodně po 17 návrzích zákonů.

Sněmovna schválila ve třetím čtení nebo už v prvním čtení dosud 339 předloh. Senát jich potvrdil beze změn zatím 195. Ze zákonů, které horní komora poslanců vrátila k novému projednání, Sněmovna schválila 73 v poslaneckém znění a 39 v senátorské verzi. Prezident dosud podepsal v tomto volebním období 313 návrhů zákonů. Jeden nechal bez podpisu, ale nevetoval jej.

Ve Sbírce zákonů tak zatím vyšlo 314 zákonů, další dvě desítky jsou ještě v legislativním procesu. V minulém volebním období přibylo ve sbírce 357 zákonů.

Už v úvodním kole dolní komora zamítla 35 předloh, šest jiných potkal stejný osud ve třetím čtením a další dva poslanci ve finále neschválili. Ze zákonů, které vrátil Senát, jich sněmovní plénům neschválilo šest.

Už nyní je jasné, že s volbami takzvaně spadne pod stůl nejméně zhruba 340 návrhů zákonů, z toho devět desítek vládních. Vláda v nynějším volebním období neprosadila například hromadné žaloby, pravidla pro bezpečnostní činnosti nebo pro lobbování, další zkrácení doby oddlužení a změny v bodovém systému řidičů.

Nejstarší předlohou, kterou Sněmovna nezačala projednávat ani v úvodním kolem, je návrh skupiny poslanců z různých stran, jenž měnil zákon o nemocenském pojištění. Novela zvyšovala hranici pro odvod zdravotního a sociálního pojištění z odměn z dohod o provedení práce. V dolní komoře leží od konce května 2018.