Sněmovna se už ve středu nedostala k hlasování o odkladu klíčových pasáží nového stavebního zákona. Opozice se ve zhruba tři a půl hodiny trvající debatě přela s představiteli koalice o správnosti odkladu. Ve 13.30 museli poslanci rozpravu přerušit kvůli jiným pevně zařazeným bodům a poté jednání Sněmovny pro středeční den skončilo. K hlasování o vládní novele stavebního zákona by se mohli poslanci dostat v pátek.
Současná koaliční vláda navrhuje roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním zřizovaných krajských stavebních úřadů, s nimiž počítá nový stavební zákon z loňského roku. Podle tohoto zákona by měly začít fungovat v polovině příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy.
Vládní koalice ale připravuje věcnou novelu stavebního zákona, která část stavebních úřadů pod obcemi zachovává. Podle vládního návrhu má začít od poloviny příštího roku fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, železnice nebo například zásobníky plynu. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů.
Opoziční hnutí ANO, které ve vládě v minulém období tento zákon předkládalo, s odkladem nesouhlasí. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová poukazuje hlavně na jeho možný nesoulad s ústavním pořádkem. Odklad považuje za chybu. Vyzdvihovala přínosy, které má nová úprava přinést, včetně nižšího počtu razítek potřebných pro povolení stavby. Ve středu mimo jiné prohlásila, že stavební právo se nikdy nemělo dostat do přenesené působnosti a že tento model byl nevhodně zvolen. "Stavební právo je kompetence státu a stát se jenom rozhodl to vykonávat sám," řekla. Ujišťovala, že pracoviště stavebních úřadů z území nezmizí, ale jen přejde pod stát. Naproti tomu lidovec Ondřej Benešík vyjadřoval obavy, že to povede k zániku úřadů.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že vznik Nejvyššího stavebního úřadu nebyl připraven, nebyly na něj vyčleněny ani peníze v rozpočtu. Nebyla podle něj připravena ani digitalizace stavebního řízení, kterou by měla Sněmovna na jeho návrh odložit o půl roku na začátek roku 2024.
Vláda připravuje věcnou změnu nového stavebního zákona, která kromě jiného zachovává část stavebních úřadů pod obcemi. Připomínkové řízení k ní skončilo 9. května. Ministerstvo k ní obdrželo stovky připomínek, ale velké instituce podle něj nemají zásadní připomínky. Ministerstvo předpokládá, že Sněmovna by ji mohla začít projednávat na podzim. Koalice se zatím dohodla, že by mělo zůstat 371 stavebních úřadů místo současných zhruba 700.
Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Sněmovna ho schválila loni v létě přes nesouhlas Senátu, který ho vetoval. Tehdejší vláda si od něj slibovala hlavně rychlejší stavební řízení díky dodržování stanovených lhůt.