Sociální výbor doporučil jiná pravidla kurzarbeitu než Maláčová

Nová pravidla kurzarbeitu by měla Sněmovna schválit podle návrhu poslankyň ANO a KSČM Jany Pastuchové a Hany Aulické Jírovcové. Přijetí návrhu ve středu plénu doporučil sociální výbor navzdory nesouhlasu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Maláčová podpořila ministerskou úpravu podanou Romanem Sklenákem (ČSSD). Na postoji k ní se členové výboru neshodli. O podobě nových pravidel zkrácené práce by mohla Sněmovna hlasovat za týden.

Návrh Pastuchové a Aulické Jírovcové označila Maláčová za teoretický nástroj, který nebude podle názoru úřadu práce využitelný. Ministryně kritizovala zejména to, že zaměstnavatel by nejprve musel mzdy vyplatit ze svého a státní podporu na ně by dostal až následně. "My si myslíme, že to je kámen úrazu," uvedla. Naopak Sklenákův návrh by podle Maláčové představoval funkční rychlou pomoc zaměstnavatelům. Úbytek práce by se podle toho návrhu posuzoval za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance, jak to předpokládá úprava Pastuchové a Aulické Jírovcové.

Pastuchová zdůraznila, že za svým pozměňovacím návrhem stojí. Zajistí podle ní, že kurzarbeit bude jednoduchý a nedotkne se zaměstnanců. Aulická Jírovcová poukazovala mimo jiné na minimum administrativní zátěže a na to, že zaměstnanci budou dostávat peníze v obvyklém výplatním termínu. U Sklenákovy úpravy to podle ní není možné garantovat.

Pozměňovací návrh poslankyň ANO a KSČM podpořilo 13 z 21 přítomných členů výboru, dva byli proti a šest poslanců se hlasování zdrželo. Ke Sklenákově úpravě výbor nepřijal doporučující, ale ani nedoporučující stanovisko. Prakticky to znamená, že na plénu by se pro ni neměl najít dostatečný počet hlasů.

Návrh Pastuchové a Aulické Jírovcové předpokládá mimo jiné příspěvek 60 procent až 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by mohla trvat až rok. Mzdu by nejdříve platil zaměstnavatel, stát by mu část nákladů nahrazoval. Zavedení programu i parametry v zákonných mezích by určovala vláda. O podporu by zaměstnavatel žádal úřad práce, který by o jejím poskytnutí rozhodoval. Firma by se musela zavázat mimo jiné k tomu, že podporovaného zaměstnance nepropustí ještě půl roku po ukončení pobírání státního příspěvku.

Ze čtyř desítek dalších pozměňovacích návrhů získalo podporu sociálních výboru jen několik z nich. Sněmovna by mohla podle požadavku Lucie Šafránkové (SPD) rozšířit okruh zaměstnanců, na něž by firma mohla žádat o podporu. Vedle lidí s pracovní smlouvou na dobu neurčitou by mohla získat příspěvek i na mzdu zaměstnanců s nejméně roční smlouvou. Podmínkou by bylo to, že u zaměstnavatele pracují už aspoň tři měsíce.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda. Nebudou platit ani od března, jak se o tom mluvilo později.