Pokles zájmu o očkování proti covidu-19 má podle sociologa Daniela Prokopa několik důvodů. K posilující dávce se podle něj nedostala část lidí nad 55 let s nižším vzděláním, kteří byli ochotní se jí očkovat. V lednu se také často rozhodli neočkovat lidé, kteří do té doby váhali. Rodiče navíc méně než v předchozích měsících nechávají očkovat děti. Výsledky průzkumu Život během pandemie Prokop komentoval na twitteru.
Za poslední týden podle dat o očkování zdravotníci v pracovních dnech podali průměrně necelých 29 tisíc dávek, zahájených očkování bylo jen asi 1500 denně, většinu tvořily posilující dávky.
"Státu se nepodařilo plně doručit booster mezi ochotné lidi nad 55 let s nižším vzděláním. Čtvrtina z nich ochotných či váhá a je bez boosteru," napsal Prokop. Může podle něj jít o kombinaci horší možnosti dojet za očkováním, menší pomoci dětí a schopnosti registrovat se přes internet.
"Pokud nová strategie počítá s očkováním rizikových před sezonami, měla by vláda zkoumat hlavně to, proč se jí nepovedlo dostat booster k velké části starších lidí z nižších sociálních skupin a jak to změnit," uvedl sociolog.
Lidé, kteří prozatím s vakcínou proti koronaviru váhali, se podle Prokopa v lednu často rozhodli neočkovat. Vláda v polovině ledna ohlásila, že pro lidi nad 60 let a některé profese očkování nakonec nebude povinné, tak jak s tím od března podle vyhlášky připravené bývalým vedením ministerstva zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem (ANO) počítal minulý kabinet.
"Celých 60 procent neočkovaných sice jako důvod uvádí i obavu z velmi vzácných nežádoucích účinků. Ale drtivá většina z nich zároveň další tři a více důvodů," dodal Prokop. Podle něj velkou roli na zvýšení zájmu o očkování nebudou hrát ani nové vakcíny. O očkovací látku od Novavaxu se lidé mohou hlásit o minulého úterý, zatím ji chtějí řádově tisíce.
Zhruba o čtvrtinu se mezi prosincem a lednem snížila ochota rodičů k očkování dětí. Ve skupině s dětmi ve věku pět až 11 let ze 40 na 22 procent a u starších dětí z 66 na 45 procent. V současné době je podle tiskové zprávy ministerstva očkováno asi šest procent dětí ve věku pět až 11 let, včetně registrací jde o necelých 7,5 procenta. U dětí ve věku 12 až 15 let jde o 49 procent očkovaných a téměř polovinu včetně registrací. Posilující dávku má jen 2,6 procenta.
"Pokles ochoty k očkování dětí je určitě dán menší vnímanou závažností omikronu. Nicméně asi hraje roli i chybná politika posílání tříd do karantén během plošného testování. Očkujete dítě, ale o školu stejně přijde," dodal Prokop. Do konce loňského roku se nemusely očkované děti ve škole testovat, při testování v letošním ruce už výjimku nemají. Stejně tak se na ně dříve nevztahovala karanténa při výskytu nákazy ve třídě.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
