Olomoucký vrchní soud v úterý potvrdil mladíkovi podmíněný trest za přípravu bombových útoků u tří velvyslanectví v Praze. Vyhověl však jeho odvolání a zmírnil mu ochrannou psychiatrickou léčbu z ústavní na ambulantní.
Rozhodl tak poté, co vyslechl znalce z oboru psychologie a psychiatrie, podle kterých obžalovaný změnil svůj pohled na své jednání. Mladík byl souzen za přípravu teroristického útoku. Muž je již plnoletý, v době činu mu bylo 17 let, souzen tak byl jako mladistvý, kde mu hrozil maximálně pětiletý trest vězení.
Mladíkovi bylo uloženo trestní opatření v podobě 30 měsíců vězení podmíněně odložených na tři roky. Vrchní soud se s uloženým trestem ztotožnil, stejně jako s uloženým dohledem probačního úředníka. Do trestu byla promítnuta závažnost jeho jednání, dosavadní bezúhonnost, ale i duševní porucha, která u něj byla zjištěna. Jde o Aspergerův syndrom, který se řadí mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v sociálním chování a komunikaci a zároveň průměrným, až nadprůměrným intelektem.
Znalci původně navrhovali u mladíka ústavní léčbu, a to i kvůli jeho náhledu na jeho jednání. Podle znalců se však po jeho propuštění z vazby náhled významně posunul, svůj vliv na to měla spolupráce s odborníky, ale i s rodiči. "Vyjádřili přesvědčení, že tato léčba bude vhodnější ve formě ambulantní, neboť je to ta rodina, která má významný vliv na sebereflexi obžalovaného. Znalkyně svůj názor proto přehodnotily s tím, že účinnější bude psychiatrická léčba ve formě ambulantní," uvedl soudce Aleš Rýznar.
Obhajoba byla s rozhodnutím soudu spokojena. "Ústavní léčba nedávala smysl, zabránila by obžalovanému dokončit vzdělání. Ústavní léčba byla navržena z důvodu poruchy autistického spektra a léčit autistu tím, že ho zavřeme do ústavu, je nesmysl," řekl v úterý novinářům obhájce Petr Pařil. Podle něj se situace od předešlého rozsudku změnila především tím, že rodina přijala zjištěnou nemoc a po propuštění z vazby začali s obžalovaným pracovat terapeuti.
Podle rozsudku mladík v roce 2021 vypracoval podrobný plán na bombové útoky u velvyslanectví Izraele či USA a začal už získávat materiál k výrobě bomb i na sestavení rozbušky. Mladík jednání označil za nesporné, tvrdil však, že realizaci nemyslel vážně. Vrchní soud se však ztotožnil se závěrem, že muž měl v úmyslu tento trestný čin spáchat, a to i s ohledem na charakter přípravy, její komplexnost a propracovanost. "Nešlo jen o přípravu, jednotlivé body svého plánu začal také aktivně plnit," doplnil soudce Rýznar. Svou roli při motivu jeho činu hrál zjištěný syndrom u obžalovaného, který měl vliv na sociální vazby, kdy se mladík necítil být svým okolím přijímán.
_480x270.jpg)
