Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) bude školám v Česku nabízet metodu práce s žáky, jejímž cílem je předcházet projevům nevhodného chování dětí. Zatím metodu pracující hlavně s pozitivní zpětnou vazbou zkoušela na základních školách v Zelenči, ve Velvarech a v mosteckém Chanově.
Organizace nyní školí poradenské pracovníky, kteří budou ve školách systém práce s žáky zavádět, a chce, aby se v budoucnu studenti učitelství principy systému učili na pedagogických fakultách. Na konferenci k představení projektu to řekly výkonná ředitelka ČOSIV Dana Benešová a koordinátorka projektu Anna Kubíčková.
"Vyškolili jsme dvacet koučů, kteří dokážou, když začnou spolupracovat s konkrétní školou, na školu přijít, ustavit tam PBIS tým a rok je provázet tím, jakým způsobem by systém měli zavést. Jako ČOSIV budeme dbát na kvalitu a mentoring škol. Budeme také školit další kouče a spolupracujeme s ministerstvem školství na změně pojetí primární prevence, abychom ve školách budovali znalosti, jak předcházet náročnému chování a jak pomáhat dětem, které pocházejí ze sociálně slabších rodin," řekla Benešová.
Systém metod s názvem Pozitivní podpora chování (Positive Behavioral Interventions and Supports - PBIS) podle manažerky projektu a speciální pedagožky Kubíčkové pomáhá předcházet některým projevům nevhodného chování dětí a pozitivně ovlivňuje výsledky vzdělávání žáků a jejich sociální dovednosti. Základem PBIS je pozitivní zpětná vazba. Učitel s dětmi nacvičuje správné chování a za jeho dodržování je chválí. Pochvalou pedagog podle expertky napomáhá tomu, že si dítě správné postupy v chování zapamatuje a opakuje je.
To, že pozitivní podpora při práci se sociálně znevýhodněnými žáky funguje, uvedla i ředitelka ZŠ Chanov Monika Kynclová. Ve škole se podle ní vzdělává 150 žáků, z nichž mnozí pocházejí z nevyhovujícího prostředí. Metody PBIS ve škole v Mostě používali stejně jako ve školách v Zelenči a ve Velvarech tři roky. A jako důležité se podle Kynclové ukázalo jasné nastavení pravidel a odměňování žáků, kdy by měl učitel chválit pokroky žáka s přihlédnutím k jeho schopnostem a možnostem.
Metoda PBIS se podle Kubíčkové do světa rozšířila z USA, kde ji nyní využívá zhruba 25 000 škol, a osvědčila se rovněž ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu a v Norsku. V Česku by ČOSIV chtěl systém PBIS co nejvíce provázat se stávajícími přístupy tak, aby se stal běžnou součástí vzdělávání.
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání podporuje rozvoj inkluzivního vzdělávání v českém vzdělávacím systému. Sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, zástupce škol, rodičů i mladých lidí se speciálními vzdělávacími potřebami. Organizace usiluje o to, aby cílem vzdělávání byl maximální rozvoj vzdělávacího potenciálu každého dítěte.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
