Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) doufá, že spor ohledně unijního rozpočtu nezpozdí vyplácení evropských peněz jednotlivým státům. Řekl to ve středu při diskusi na Pražském evropském summitu. Princip právního státu považuje za jednu ze zásadních hodnot Evropské unie. Maďarsko a Polsko v pondělí zablokovaly přijetí rozpočtu i plánovaný fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak na sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
"Situace ukazuje, že ne vždy můžeme souhlasit s našimi partnery z visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Pro Českou republiku je kompromis dosažený německým předsednictvím naprosto přijatelný," řekl Petříček. Evropská unie podle něj není pouze o transakcích mezi členskými státy, ale také o hodnotách a principech, z nichž jedním je respektování zásad právního státu. "Je to také o tom, jak kontrolujeme využití veřejných peněz. Jsou to peníze daňových poplatníků ze všech členských zemí, respekt k vládě práva je též ochranou jejich peněz," dodal ministr.
"Pro nás je velmi důležité najít způsob, jak situaci odblokovat. Myslím, že nakonec i Polsko a Maďarsko potřebují překonat sociální a ekonomické dopady koronavirové krize," uvedl Petříček. Společným zájmem tak podle něj je co nejrychlejší implementace fondu obnovy i víceletého rozpočtu.
Důležitý je fyzický rozhovor, připustil Korčok
Europoslanci stejně jako řada zemí trvají na tom, aby bylo vyplácení unijních peněz provázáno s respektováním demokratických zásad, jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií. Situací se v úterý zabývali zástupci vlád unijních zemí a europoslanci, kteří se shodli na tom, že podmínku, která propojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním vlády práva, EU měnit nebude. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že se v nejbližších týdnech podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.
Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Unijní instituce už několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot a Budapešť i Varšava tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prohlásil, že země se řídí vládou práva, ale Brusel podle něj považuje za země dodržující zákony pouze ty státy, které podporují imigraci.
"Veto neznamená konec vyjednávání," řekl na summitu slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Je podle něj ale důležité, aby se lídři zemí EU mohli sejít a probrat záležitost fyzicky, nikoli pouze videokonferenčně. Souhlasil s Petříčkem, že vláda práva je jednou z podstat EU. Podle něj by bylo nešťastné, kdyby vláda práva byla tím nejvíce rozdělujícím tématem mezi dvěma částmi EU. "To je princip aplikovatelný pro všechny z nás. Bez vlády práva nebudou probíhat přesuny peněz mezi státy, nebude solidarita," poznamenal Korčok.
Slovinský premiér Janez Janša Polsko a Maďarsko podpořil. "Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina," napsal v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Slovinský ministr zahraničí Anže Logar na středeční tiskové konferenci v Praze tato slova zopakoval a uvedl, že vláda práva je základní hodnotou EU. Věří, že premiéři a prezidenti zemí EU situaci vyřeší co nejdříve.
