Tempo výstavby dálniční sítě v Česku od roku 2000 do roku 2016 bylo proti Polsku a Maďarsku výrazně pomalejší. V Česku vzrostl počet postavených kilometrů o necelé tři pětiny na 790. V Maďarsku se zvýšil o 329 procent na 1924, v Polsku o 358 procent na 1640.
Na konferenci ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu to ve čtvrtek řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vycházel především z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
"Zatímco ještě počátkem milénia Polsko disponovalo celkově kratší délkou dálniční sítě, po roce 2010 se situace dramaticky změnila v jeho prospěch. Lze jistě namítnout, že Polsko má více obyvatel než Česko. Ovšem Polsko v tomto tisíciletí stahuje náskok České republiky právě i po přepočtu na počet obyvatel. Navíc České republice po přepočtu délky dálniční sítě na počet obyvatel uniká stále výrazněji jiný dobře srovnatelný stát, a sice Maďarsko," uvedl Kovanda.
V roce 2000 připadalo v Česku na 100 tisíc obyvatel 4,88 kilometru dálnic, v Polsku 0,94 kilometru, v Maďarsku 4,39 kilometru. V roce 2016 vzrostl v Česku počet kilometrů na 100 tisíc obyvatel na 7,47. V Polsku to bylo 4,32 kilometru, v Maďarsku 19,63 kilometru. "Údaje z dalších let nejsou kvůli odlišné metodice k dispozici, dá se však předpokládat, že tento trend pokračoval i nadále," podotkl Kovanda.
Jak dále uvedl, v Česku je pomalá výstavba i další silniční infrastruktury, nejen dálnic. "Nejvyšší kontrolní úřad poukazuje na to, že příprava stavby silnice první třídy trvala u projektů financovaných v letech 2013 až 2018 v průměru dvanáct let. Výjimkou ale podle úřadu nebyly ani stavby s přípravou přes dvacet let," doplnil Kovanda.
Zmíněné Polsko podle něj nejen, že v posledních desetiletích staví dálnice výrazně rychleji než Česká republika, ale mnohem více se tam také zlepšuje kvalita silnic. Jak uvedl, index kvality silnic, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se v letech 2010 až 2019 v případě ČR zvýšil z 3,6 bodu na 3,9 bodu. "Polsko však ve stejném období učinilo posun z hodnoty indexu 2,6 bodu na 4,3 bodu," sdělil Kovanda. Minimální hodnota indexu je jedna, maximální sedm.
Náročná výstavba
Vysoká časová a finanční náročnost výstavby silničních komunikací v ČR podle Kovandy zatěžuje příslušné rozpočty, takže jim pak zbývá méně kapacity na výraznější zkvalitňování celé sítě, než pokud by komplikovanost výstavby byla nižší. "Nepružná či jinak nevhodná stavební legislativa má tedy nepříznivý vliv nejen na kvantitu silniční a dálniční sítě, ale i na její kvalitu, alespoň tedy v porovnání se zeměmi typu právě Polska," dodal Kovanda.
Ke zlepšení by podle něj mohl přispět nový stavební zákon, který na konci srpna schválila vláda a nyní ho bude projednávat Sněmovna. Ministerstvo pro místní rozvoj, které za přípravu zákona odpovídá, si od něj slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Norma má však celou řadu kritiků. Podle některých byla šita příliš horkou jehlou.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ve čtvrtek připustila, že zákon ještě dozná řady změn. "Věřím, že se dohodneme napříč politickým spektrem. Pokud poslanecké kluby přijdou s nějakými pozměňovacími návrhy, které povedou ke zlepšení, zrychlení a zefektivnění této předlohy, jsme připraveni o tom diskutovat," uvedla Dostálová. Vláda plánuje, že zákon by měl platit od jara příštího roku, účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023.
