Víc než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou. Ukázal to zářijový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Ve výsledcích se neodráží skokový růst cen energií.
STEM mapuje stav od roku 1993. Hůř než v době vzniku samostatného Česka lidé vnímali finanční situaci své domácnosti jen dvakrát, a to koncem 90. let a za minulé finanční krize mezi lety 2008 a 2013. Nejlépe finančně se cítili na počátku loňského roku před epidemií, poté nastalo zhoršování. Loni v září bylo vnímání zhruba stejné jako při oživování v roce 2016. Do letošního května se nálada ještě zlepšila, nyní je stav podobný jako před rokem.
"Covidová krize zasáhla českou společnost, domácnosti a jednotlivce v nejlepší ekonomické kondici, v jaké země a lidé kdy byli. Je to důležité pro vyrovnávání se s touto covidovou krizí," řekl šéf STEM Martin Buchtík. Uvedl, že nejhůř se zhoršila situace těch, kteří na tom nebyli dobře už před epidemií. "Výrazné problémy má zhruba desetina dospělých, tedy kolem 800 tisíc," upřesnil sociolog. Podle zjištění STEM největší finanční otřes představovaly první uzávěry z loňského jara, které zasáhly hlavně některé obory hospodářství.
V Česku je podle statistik kolem 4,5 milionu domácností. V průzkumu v září 15 procent lidí odpovědělo, že s příjmem vycházejí obtížně či velmi obtížně a dalších 30 procent lidí spíš obtížně. Naopak velmi snadno a snadno zvládá situaci 17 procent dotázaných. Podíl lidí, kteří mají problém s penězi vystačit, je tak výrazně nižší než za minulé krize a po ní. V roce 2011 vážné i mírné obtíže měly dvě třetiny respondentů, nyní celkem 45 procent.
I když se podle ekonoma Mojmíra Hampla z KPMG domácnosti "cítí relativně komfortně", zažívají inflaci a další tlaky. Zatímco za minulé krize ekonomové radili vládám šetřit a udržet veřejné finance, teď doporučovali ekonomiku nebrzdit a podpořit. Ceny v Česku rostou, země má čtvrtý nejrychlejší růst cen nemovitostí v EU. Očekává se nejhorší výsledek rozpočtu od vzniku samostatného Česka, nepříznivý je i rozpočtový výhled do dalších let. "Když začneme na politiky tlačit, aby moc nešetřili, tak se to přežene a neumíme to zastavit... Teď jsme otevřeli nový svět, ve kterém je možné použít veřejné finance bez omezení, limitů a výhledu, kdy to skončí," uvedl Hampl.
Podle něj se covidová krize od té minulé liší. Nezaměstnanost je nízká, lidé příjmy neztrácejí, penze i výdělky rostou, problémy jsou na straně nabídky. Česku bude trvat pět až šest let, než se vrátí na předkrizovou úroveň roku 2019, shodují se Hampl s Buchtíkem. "Problém jsme zalili veřejnými penězi, abychom vykompenzovali ztrátu výkonu," dodal ekonom. Podle sociologa Buchtíka státní pomoc byla spíš masivní než cílená, podle Hampla představovala spíš kobercový nálet než přesně mířené střely. "Je to strašně drahé a špatně se to vypíná," dodal Hampl.
