Strany slibují pro školství víc peněz, úpravy učiva či změny v inkluzi

Pro školství slibují politické strany před volbami do budoucna víc peněz, možné úpravy učiva a zkoušek nebo změny v inkluzi, tedy ve vzdělávání handicapovaných s ostatními. Některé zdůrazňují potřebu zlepšit dostupnost počítačů pro všechny žáky a řešit rozdíly ve vzdělávání, které se nyní prohloubily kvůli výuce na dálku v důsledku epidemie covidu-19. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Piráti se Starosty či hnutí Přísaha Roberta Šlachty slibují modernizaci vzdělávání. Podobný cíl vyjadřovali v uplynulých letech i zástupci ANO, které zatím volební program nemá. KSČM a ČSSD jsou především pro bezplatné školství, hnutí SPD a Trikolóra proti současnému systému inkluze.

Nejvíc se ve svém volebním programu školství věnuje koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Mezi hlavní priority řadí zvýšení jeho financování na průměr zemí OECD, tedy asi na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2018 činily veřejné výdaje na vzdělávání v ČR asi 4,6 procenta HDP, což byl zhruba průměr EU. Koalice chce také zaručit udržení platů pedagogů na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy. Posílila by hlavně netarifní složky platu. Upravila by formu přijímacích, maturitních či závěrečných zkoušek tak, že by jejich součástí mohly být státem garantované srovnávací zkoušky z některých ročníků školy. Učivo by se podle Spolu mělo omezit a modernizovat, větší podporu by mělo mít vzdělávání mimořádně nadaných, ale i dětí z regionů s podprůměrnými výsledky.

Na modernizaci vzdělávání klade důraz i volební program koalice Pirátů se Starosty. Chtějí navrhnout zrušení státní maturity a nahradit ji státem připravovanou zkouškou ze školského minima, kterou by žáci mohli skládat kdykoli za dobu studia a která by byla podmínkou pro připuštění ke školní maturitě. Přijímací a maturitní zkoušky by se podle Pirátů a Starostů měly zaměřit víc na schopnost řešit problémy, a ne tolik na naučené vědomosti. Koalice chce rovněž navrhnout systém profesního růstu pedagogů propojený s odměňováním, snížit administrativní zátěž škol nebo umožnit studentům získat už při studiu dílčí profesní kvalifikaci.

Sociální demokraté by chtěli na školství dávat o jedno procento HDP víc než dnes, aby platy učitelů mohly být na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Hodlají se zaměřit na rozvoj systému jeslí a školek, zavést zákonem garantovaný nárok na místo v předškolním zařízení pro děti od dvou let a pro děti z chudých rodin zajistit počítač či tablet. Vše by podle nich mělo být bezplatné. Podobně komunisté slibují, že navrhnou zdarma obědy ve školkách a na prvním stupni ZŠ, učebnice a školní pomůcky, internet pro školy a rodiny s dětmi a jízdné pro žáky základních a středních škol. Chtějí usilovat o digitalizaci školství. Kyberšikana by podle nich měla být trestným činem.

Hnutí ANO zatím volební program nemá. Jeho zástupci v uplynulých letech zdůrazňovali jako priority například nutnost modernizace obsahu výuky, snižování rozdílů v přístupu ke vzdělávání, zlepšení podpory pro práci ředitelů nebo podporu technického a učňovského vzdělávání.

Volební program zatím nepředstavilo ani hnutí SPD. V letním vydání volebního speciálu jeho novin poslanec Pavel Jelínek uvedl, že SPD odmítá současný systém inkluze. Podobně se vyjádřila i formace hnutí Trikolóra, Svobodných a Soukromníků, která je krom toho proti povinné předškolní výchově. Chce udržet současnou kvalitu výuky, rozvíjet soukromé vzdělávání a upravit postavení vysokých škol tak, aby se na některých vybíralo školné. V souvislosti s epidemií covidu-19 koalice zdůrazňuje, že by školy nechala bez omezení otevřené.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by se snažilo zrušit rozdíly mezi vzděláváním v různých regionech, rozvíjet finanční, právní či občanské vzdělávání, učňovské školství a zlepšit dostupnost školek. Chce také usilovat o zlepšení vzdělávání učitelů a handicapovaných dětí.