Studie: Díky pandemii a technologiím venkov znovu ožije

Zatímco v uplynulých dvou desítkách let přesunuly rostoucí úroveň vzdělání a modernizace zemědělství většinu pracovních příležitostí do měst, nyní se kvůli pandemii a technologiím lidé vracejí zpět na venkov. Práce je stále méně závislá na fyzickém umístění a lidé si během posledního roku zvykli pracovat z domova. Vyplývá to ze studie personálně poradenské společnosti Randstad.

"S tím, jak se na venkově zlepšuje připojení k internetu a vlivem pandemie se stala běžnou práce z domova, tak se zaměstnanost stává stále méně závislou na fyzickém umístění. To by dokonce mohlo vyvolat přesun z měst zpět na venkov," uvedl ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.

Pandemie zároveň výrazně zrychlila automatizaci a digitalizaci, díky čemuž bude více než polovina všech pracovníků na celém světě mezi roky 2020 až 2030 potřebovat rekvalifikaci.

"Nasazení moderních technologií do firem urychlila pandemie o dekádu. Díky tomu více než polovina pracovníků bude v následujících letech potřebovat zvýšit svou kvalifikaci nebo se plně rekvalifikovat, v průměru jeden ze sedmi lidí bude totiž v důsledku technologií a automatizace čelit ztrátě zaměstnání. Prvními kandidáty na tuto změnu jsou pracovníci v administrativě, službách či financích, kteří vykonávají repetitivní nebo administrativní úkony," upozornil Kowalak.

Bude podle něj potřeba, aby v následujících letech do svých zaměstnanců a jejich vzdělávání intenzivně investovali i samotní zaměstnavatelé. Nemohou totiž spoléhat jen na osobní aktivitu lidí či české školství, protože to není schopné reagovat pružně, a navíc nedokáže predikovat, jaký typ znalostí bude potřeba za pět či deset let

Při vzdělávání svých zaměstnanců by se firmy měly zaměřit jak na nové technologie a práci s nimi, tak i na měkké dovednosti, zejména na kreativitu, komunikační schopnosti a adaptabilitu. Velmi důležitým kritériem pro budoucí zaměstnatelnost totiž bude, jak se budou lidé schopni adaptovat na změny, s čímž ovšem souvisí nutnost akceptovat celoživotní vzdělávání.

"Je zřejmé, že do budoucna budou lidé častěji měnit zaměstnání, povolání nebo dokonce své postavení na trhu práce. Doby, kdy bylo běžné nastoupit do zaměstnání ve věku 18 let a v 60 odcházet ze stejné firmy do důchodu se zlatými hodinkami, jsou dávno pryč," podotkl Kowalak.

Nezbytné je, aby důraz na technologie, matematiku a kritické myšlení byl kladen už na školách. Nedostatek matematických dovedností jde totiž často ruku v ruce s chybami v úsudku či problémy při rozhodování, což jsou oblasti, které jsou a budou pro lidskou práci klíčové, uzavřela studie.