Svaz měst a obcí ČR má obavy, jak se zvládne postarat o školní a předškolní docházku dětí běženců z Ukrajiny. Kapacita škol a školek je z velké části naplněná, zvýší se také náklady, které obce budou muset vynaložit. Svaz přijal výzvu vládě, aby problémy řešila, jednou z možností je distanční výuka, řekl ve čtvrtek novinářům na konferenci svazu jeho předseda František Lukl.
"V některých městech a obcích je už nyní absolutně vyčerpaná kapacita mateřských a základních škol, nevíme, jakým způsobem bychom ještě mohli přijmout někoho dalšího. Debatovali jsme o distanční výuce a je to o tom, vyjet do toho území a podívat se," uvedl Lukl.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo uprchlíkům 338 830 víz k ochraně. Ministerstvo vnitra v tomto týdnu uvedlo, že téměř 38 procent víz dostaly děti. Cizinecké policii se dosud přihlásilo 235 550 běženců. Hlásit se ale nemusejí děti mladší 15 let, které podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků.
Svaz podle Lukla oceňuje dotační tituly státu na rozšíření školských kapacit, problémy by ale mohly vzniknout už na podzim po nástupu ukrajinských dětí do škol. "Není možné mít ve třídách další žáky, není možné, aby jich tam bylo třeba 30," řekl. Řešení vidí v distanční výuce ukrajinských dětí, které si již školy i děti vyzkoušely. "Podívejme se na to, jestli nejsou kapacity třeba v základních uměleckých školách, kde je dopoledne volno, podívejme se, jak jinak to zajistit, abychom v září nestáli před velkým problémem," dodal Lukl.
Školní docházka dětí běženců zatěžuje i obecní rozpočty. Na začátku války na Ukrajině radnice získávaly peníze ze sbírek a darů, v současnosti už musejí sáhnout do svých rezerv. Lukl poukázal na to, že přílišné náklady na uprchlíky z Ukrajiny by jim v očích veřejnosti časem mohly přitížit. Zásadní je také najít pro běžence možnosti ubytování, aby se mohli integrovat do společnosti, nutné je také pro ně zajistit školské, zdravotnické kapacity a pracovní příležitosti.
