Tempo, s jakým roste počet nezaměstnaných žen, je o třetinu rychlejší než u mužů. Ještě v březnu byl počet nezaměstnaných žen srovnatelný s počtem nezaměstnaných mužů. Od dubna, kdy se začaly projevovat důsledky koronavirové pandemie, se tempo růstu nezaměstnanosti žen zvyšuje. Koncem listopadu bylo v ČR téměř o 8000 více nezaměstnaných žen než mužů. Vyplývá to z dat ministerstva práce pro projekt KVASAR (Kvalita systému akreditací a rekvalifikací), který si dal za cíl nastavit pravidla a připravit podmínky pro změny v rekvalifikacích.
Mezi pandemií nejvíce zasažené obory patří totiž právě ty, ve kterých nacházejí uplatnění převážně ženy. Podle MPSV vzrostl v listopadu podíl nezaměstnaných ze 3,7 na 3,8 procenta. V praxi to znamená 274 526 lidí bez práce, z toho 141 212 žen a 133 314 mužů. Na začátku pandemie v březnu byla míra nezaměstnanosti žen i mužů tři procenta. Ke konci listopadu se však počet nezaměstnaných žen zvýšil na 3,9 procenta, zatímco mužů na 3,6 procenta.
"Mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem ve věku od 15 do 64 let je aktuálně více nezaměstnaných žen než mužů. Zatímco muži dominují sektoru průmyslu a stavebnictví, ženy naopak sektoru služeb, který patří mezi ty pandemií nejvíce zasažené," uvedl Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
V následujících letech to tak zřejmě zůstane. Je to dáno tím, že v sektorech, které jsou nejvíce postižené a ve kterých dominuje sezonnost, nacházejí uplatnění především ženy. Tomu je třeba přizpůsobit také systém rekvalifikací, které je nutné modifikovat a zefektivnit natolik, abychom tomuto negativnímu trendu dokázali čelit, doplnil výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
Zrychlené tempo růstu nezaměstnanosti žen není pouze dočasným trendem, naopak se dá předpokládat, že bude přetrvávat minimálně do roku 2021, také s ohledem na očekávanou třetí vlnu koronavirové pandemie. Odborníci se shodují, že by nezaměstnaní z postižených oborů jako turismus a pohostinství měli co nejdříve zvážit možnost rekvalifikovat se do oboru, kde je naopak chronický nedostatek pracovních míst.
Rekvalifikace lidi mnohdy odrazuje z důvodu časové náročnosti a neefektivity. "Průměrný rekvalifikační kurz vyžaduje až 300 vyučovacích hodin. Řešením jsou modularizované rekvalifikace, kde se člověk zaměří jen na tu oblast, kterou neovládá. Takový kurz je pak výrazně kratší, třeba jen 100 vyučovacích hodin," upozornil partner společnosti Moore CR Radovan Hauk. Růst nezaměstnanosti žen je patrný také v případě zájmu o rekvalifikace, když v projektu KVASAR tvoří 57 procent zájemkyň právě ženy.
