Tunel Blanka byl po čtyřech letech provozu zkolaudován

Tunelový komplex Blanka v Praze byl po více než čtyřech letech od zprovoznění v roce 2015 zkolaudován. 

 Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsunula tunel v Madridu. Denně třemi tunely, které jej tvoří, projede na 80 tisíc aut.

Tunelový komplex, který byl zprovozněn 19. září 2015, poutal mimo jiné pozornost zpožďováním výstavby, problémy na stavbě a především výrazně vyššími náklady proti původním předpokladům.

Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 29 miliard korun. Zakázku na stavbu tunelu získala společnost Metrostav. Dodavatelem technologické části se stala ČKD Praha DIZ, správcem stavby byla společnost Inženýring dopravních staveb (IDS).

Stavba

Na začátku roku 2011 nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nechal některé práce seškrtat. Výsledná cena, do které se promítlo dvojí zvýšení DPH a také technologicky náročnější způsob ražby a injektáže kvůli propadům, byla 37,9 miliardy korun.

Stavbu, která měla být podle původních plánů zprovozněna již v roce 2011, provázela řada problémů. Krom několikerého propadu zeminy v budovaných tunelech se například objevily potíže kolem financování stavby či stavebních povolení. Proti stavbě také protestovali obyvatelé z okolí.

Komplikace byly i s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se mezi Prahou a Metrostavem i firmou IDS uskutečnily arbitráže, na jejichž základě byly práce teprve hrazeny. Poté se objevily další problémy, kvůli poškození vodou muselo být vyměněno 56 km kabelů. Praha vedla také arbitráž se společností ČKD Praha DIZ, jejíž nároky však soud neuznal.

Kvůli obavám z negativním dopadů nárůstu dopravy po otevření tunelů byla součástí stavebního povolení podmínka, že před zprovozněním musí být zprovozněna i severozápadní část Pražského okruhu (obchvat Prahy, také vnější okruh, plánovaný přes Suchdol), ten se však ještě stavět nezačal a v nejbližší době ani nezačne. Tunelový komplex Blanka tak byl provozován v režimu zkušebního provozu.

Slova advokáta

"Nenapadá mě, jak by to mohli obejít a získat kolaudační rozhodnutí, když je to zřejmá podmínka," řekla k tomu v září 2016 pro Aktuálně.cz advokátka Petra Humlíčková.

Nyní byla podmínka dostavby vnějšího okruhu ze stavebního povolení odstraněna a komplex zkolaudován. Podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě) právní rozbor konstatoval, že podmínka je neadekvátní, neboť Praha nemůže garantovat státní stavbu, kterou chystá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Komplex s celkem třemi tunely je součástí severozápadního úseku městského okruhu, jeho celková délka je 6382 metrů. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru; součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.

Tři úseky

Celá stavba zahrnuje tři tunelové úseky mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu:

1) Brusnický tunel (1405 m severní tubus/1398 m jižní tubus) - od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů.

2) Dejvický tunel (1007/1005 m) - od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků.

3) Bubenečský tunel (3090/3086 m) - od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených.

Součástí tunelového komplexu jsou dvě podzemní parkoviště. Blanka doplnila již provozovanou část městského okruhu s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Celková délka částí okruhu mezi severním vyústěním Blanky a jižním koncem Zlíchovského tunelu je včetně Blanky zhruba 10,5 kilometru, z toho přibližně 7,8 v tunelech. Vnitřní městský okruh dále tvoří část ulice Strakonické, Barrandovský most a téměř 17 km dlouhá Jižní spojka. Zbývá dokončit soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka - Balabenka - Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka, jejichž výstavba však ještě nezačala.