Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyjádřil obavy z možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Vyzval k respektování mezinárodního práva, podle něj lze řešit situaci pouze diplomaticky.
Vojenský zásah by podle ministra mohl ohrozit mírový proces v Sýrii, a tím i návrat uprchlíků. Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.
"S obavou sleduji plány na přesun amerických jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinárodní právo musí být respektováno," napsal ministr na twitteru.
I am concerned about plans to move 🇺🇸 troops in #Syria and possible military action by Turkey. Ordinary people will suffer. This can only be resolved politically and diplomatically. I hope there won't be attempts to force the refugees to move. International law must be respected
- Tomáš Petříček (@TPetricek) 8 октября 2019 г.
Později v tiskovém prohlášení doplnil, že doufá v brzký návrat syrských uprchlíků. Připomněl, že Česko ročně dává 100 milionů korun na pomoc oblastem postiženým válkou v Sýrii. "Obávám se, že vytvoření takzvané bezpečné zóny na severu Sýrie povede ve výsledku ke zhoršení situace a oddálení možnosti vrátit do válkou zničené Sýrie běžný život," uvedl.
"Zatímco Turecko vnímá Kurdy jako své nepřátele, pro Česko a západní spojence to jsou pomocníci v boji proti teroristům. Byli to oni, kdo nám pomohl porazit takzvaný Islámský stát. Na tento rozdílný pohled narážíme bohužel opakovaně. Považuji za pokrytecké se teď ke Kurdům otočit zády a bez jakékoliv debaty s jejich lídry nechat obsadit území, na kterém žijí," uvedl Petříček.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že hlava státu situaci analyzuje. "Za klíčové samozřejmě považuje, aby v Sýrii konečně zavládl mír a země mohla přistoupit k návratu uprchlíků a rekonstrukci," uvedl mluvčí.
Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák dal v pondělí nad vývojem na turecko-syrské hranici najevo znepokojení. Je podle něj třeba turecké kroky bedlivě sledovat. "Kurdové nesmí být hozeni přes palubu," uvedl Jindrák na twitteru.
Z této situace na mne padá smutek... V Praze, Ankaře, Bruselu, Damašku a jinde budeme bedlivě turecké kroky sledovat. Kurdové nesmí být hozeni přes palubu. https://t.co/iI8PVK6bxl
- Rudolf Jindrák (@rudolf_jindrak) October 7, 2019
"Syrské demokratické síly s hlavní účastí Kurdů byly klíčovým spojencem Západu v boji proti Islámskému státu. Předhodit je teď agresi tureckého režimu by byla jednoduše zrada a neúnosné prodlužování krvavého syrského konfliktu. Pomoci by mohly ekonomické sankce iniciované Evropou," uvedl dnes k situaci předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Spojené státy daly v neděli najevo, že stáhnou své vojáky ze syrského Kurdistánu. Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Kurdové označili přístup Američanů za zradu.
Turecko řadí milice YPG k teroristům a ke spojencům své zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ankara je podle ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua odhodlána "vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka". Turecko chce u hranic na severovýchodě Sýrie vytvořit bezpečnou zónu, která má podle něj mít zásadní význam pro stabilitu a mír v regionu. Mají tak být vytvořeny podmínky nutné pro návrat syrských uprchlíků.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v září po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v OSN uvedl, že země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale minulý týden v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.