Nespolupracující rodiče a děti s poruchami chování jsou podle pedagogů největšími překážkami v podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Většina učitelů se přitom domnívá, že vzdělávání handicapovaných a sociálně znevýhodněných dětí zvládá dobře.
Ředitelé škol jsou ke kvalitě výuky kritičtější. Vyplývá to z průzkumu, který na webu zveřejnil projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Podle jeho zástupců ve školách chybí kontrola práce pedagogů ve výuce.
Průzkumu se zúčastnilo 6349 učitelů a 355 ředitelů různých typů škol po celé ČR. S problémy v naplňování takzvané inkluze, tedy společného vzdělávání handicapovaných a jinak znevýhodněných dětí v běžných školách, se setkalo 39 procent pedagogů a 72 procent ředitelů škol, uvedli autoři průzkumu. Zhruba dvě třetiny těchto učitelů a ředitelů označily za bariéru v realizaci inkluze nespolupracující rodiče.
Zkušenost s výukou dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami podle průzkumu má kolem 90 procent učitelů. Zhruba 16 procent z nich uvedlo, že se jim nejobtížněji pracuje s žáky, kteří mají vývojové poruchy chování. Těžko zvládají také psychická onemocnění, kombinované a mentální postižení dětí. Naopak nejlépe zvládají podle svého přesvědčení chronická onemocnění, jako je cukrovka, sociální znevýhodnění, tělesné postižení, mimořádné nadání a také vady řeči.
Nedostatek metodické podpory
Většina učitelů uvedla, že má ve vzdělávání dětí se speciálními potřebami dvouletou až pětiletou praxi, zhruba čtvrtina delší než 16 let. Přibližně stejný počet řekl, že vzdělává víc než deset takových žáků. Zatímco většina učitelů se domnívá, že pracovat s těmito dětmi umí, čtvrtina ředitelů si myslí, že velká část učitelů to v současnosti nedokáže.
Rozdílný pohled na hodnocení výuky je podle autorů průzkumu mimo jiné výsledem toho, že ve školách chybí kontrola práce pedagogů při vyučování a návštěvy v hodinách mezi jednotlivými učiteli a školami. "Stále trvají obavy z konfrontace a možné kritiky práce pedagoga. Výsledkem je, že učitelé nemají běžně kvalitní zpětnou vazbu na svoji práci," uvedli zástupci projektu. Svou výuku tak podle nich vyučující hodnotí většinou jen na základě vlastních dojmů.
Kolem tří čtvrtin ředitelů vnímá podle průzkumu jako problematický v zavádění takzvané inkluze nedostatek kvalitních učitelů a asistentů pedagoga a také to, že ve školách chybí školní psychologové, etopedi nebo speciální pedagogové. S vyučujícími se shodují na nedostatku metodické podpory pro začleňování handicapovaných a jinak znevýhodněných do výuky.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg)
