Úrokové sazby by v letošním roce v ČR měly zamířit rychle dolů, podle modelového příkladu by se měly dostat pod čtyři procenta, případně blízko ke třem procentům. Na dnešní odborné debatě pořádané v rámci projektu Česká elita - nejhodnotnější české firmy to řekl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.
Otázka jak rychle a jak razantně půjdou úrokové sazby dolů, se podle něj týká nejen České národní banky, ale i Evropské centrální banky a americké centrální banky Fed. "Česká národní banka by ale měla být ve snižování sazeb nejrazantnější, protože zdejší makroekonomický výhled to vyžaduje," uvedl v souvislosti se stagnací tuzemské ekonomiky.
"Je velká nejistota, jak rychle půjdou sazby dolů," souhlasil bývalý guvernér ČNB a zakladatel IRQ Funds Zdeněk Tůma. Tento rok bude podle něj hlavně o hledání ekonomické rovnováhy. Opatrnější přístup ČNB ke snižování sazeb souvisí s jejími obavami o výraznější oslabení kurzu koruny, které by mohlo v tomto případě nastat, poznamenal.
Bankovní rada České národní banky minulou středu snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.
Guvernér ČNB Aleš Michl minulý týden nechtěl předjímat, jaká bude nová rovnovážná úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada o tom podle něj jedná, první detailní analýzu by měla mít v květnu. Michl pouze obecně řekl, že sazby budou na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19.
_480x270.jpg "Hvězdy na cestách")
