Úspory českých domácností uložené v produktech finančního trhu loni vzrostly o 7,2 procenta na rekordních 5,8 bilionu korun. Rekordní úrovně dosáhlo i zadlužení domácností u bank a nebankovních subjektů, které se zvýšilo o 4,8 procenta na 2,2 bilionu korun. Uvedlo to ministerstvo financí ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2022.
Největší část úspor měly domácnosti uloženou na netermínovaných vkladech, ke konci loňského roku to bylo 2,8 bilionu korun. Meziročně se ale tento objem snížil o 3,8 procenta. Naopak výrazně vzrostl objem termínovaných vkladů, které narostly o 48,4 procenta na 845,8 miliardy korun a staly se tak druhým nejvíce využívaným nástrojem pro uložení peněz. Na třetím místě jsou investiční fondy, v nichž měly domácnosti uloženo 811,9 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc.
Zvýšilo se i zadlužení domácností, jeho struktura se ale nemění. Dominantní roli hrají úvěry na bydlení, které tvořily 75,7 procenta celkového zadlužení domácností. Zpráva ministerstva financí nicméně konstatuje, že aktivita na hypotečním trhu loni ochladla, když objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů meziročně klesl o 36,3 procenta na 566,4 miliardy korun.
V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se zadlužení domácností meziročně snížilo o 2,6 procentního bodu na 32,6 procenta HDP. Takto vyjádřená míra zadlužení domácností zůstala v Česku v evropském srovnání nízká. České domácnosti jsou v tomto vyjádření desáté nejméně zadlužené v Evropské unii a situace je v tuzemsku podobná jako v Chorvatsku nebo v Estonsku. Nejnižší míra zadlužení domácností je v Rumunsku, nejvyšší v Nizozemsku.
