Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. V pátek to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však v pátek nepotvrdil.
"Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější než samotné datum bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři, 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, od pátku, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti," napsal v pátek ministr.
"Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo," citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. "Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 ji následovala i poslední uhelná teplárna," řekl v červnu člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).
"Zásadní je nejen stanovení roku, kdy ČR s uhlím skončí, ale i kdy začne jeho útlum a jak rychle se bude uskutečňovat. Bohužel, ani jedna z nyní projednávaných variant nepočítá s tím, že by vláda uhelné elektrárny jakkoliv omezovala před rokem 2029. To považujeme za zcela nepřijatelné. Zvlášť když chce být ČR v této dekádě ambicióznější ve snižování emisí skleníkových plynů, jak potvrdil ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO)," uvedl v páteční společné tiskové zprávě organizací Greenpeace, Hnutí Duha a Zelený kruh Rovenský.
Proces o odklonu uhlí v Česku se může zrychlit
Havlíček minulý týden ve svém pořadu na kanálu YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. "Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí," uvedl. Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.
