Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak lze zlepšit třídění potravinového odpadu na sídlištích. Testují například přísady do sběrných nádob, které by následně tolik nezapáchaly. Výzkumníci o tom v úterý informovali na tiskové konferenci.
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty se problematice plýtvání potravin věnuje dlouhodobě, z jeho dřívějších dat vyplývá, že ve směsném odpadu průměrně končí kolem 36 kilogramů potravinového odpadu za rok, na sídlištích pak až 53 kilogramů na člověka.
Podle vědců právě na sídlištích lidé vyhazují do směsného odpadu nejvíce potravin. Důvodem je především to, že nemají možnost potraviny třídit. Nemají například kompost, kam by potravinový odpad mohli vyhodit. V dotazníkovém šetření na sídlištích 87 procent spotřebitelů uvedlo, že potravinový odpad třídí nebo třídit chce, ale téměř polovina z nich uvedla, že nemají kam. Cílem projektu je navrhnout pro sídliště systém shromažďování potravinového odpadu tak, aby to vyhovovalo jak domácnostem, tak obcím i svozovým firmám.
"Lidé jsou ochotní potravinový odpad třídit, ale není kam, neexistuje ani sběr tohoto odpadu," uvedla řešitelka projektu Lucie Veselá. Za největší bariéru spotřebitelé podle ní považují nedostatek třídicích kontejnerů. Ale to není jediné, vadí jim například zápach, přítomnost hlodavců či hmyzu. "Téměř ve všech případech preferují vynášet odpad několikrát do týdne. Uvítali by také sběrnou nádobu maximálně do 100 metrů od bydliště, nejlépe přímo u nádob na směsný komunální odpad nebo vedle kontejnerů na ostatní tříděný odpad," uvedla Veselá. Doplnila, že vyhazovat potravinový odpad lidé chtějí nejčastěji v biologicky rozložitelném sáčku, který by měli k dispozici zdarma v místě sběru, nevadilo by jim však využít i vlastní nádobu.
Lidi by kromě zajištění dostatečného množství nádob pro třídění motivovalo ke třídě potravinového odpadu podle výzkumníků například i čisté prostředí. Vědce tedy zajímá například i to, jaká přísada by se mohla přidávat do sběrných nádob, aby zamezila zápachu a současně by zničila možné patogenní organismy, třeba salmonelu. Martina Vršanská z Agronomické fakulty uvedla, že by mohlo jít třeba o kyselinu citronovou, hašené vápno či tea tree olej, který se podle ní zatím ukázal jako nejvhodnější.
Součástí projektu je i snaha informovat domácnosti, jak mohou produkci potravinového odpadu omezit. Výzkumníci použili různé druhy
informačních kampaní, nově například ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vznikl vzdělávací projekt interaktivních materiálů pro školy, materiály by měly být dostupné v příštím roce.
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
