Vláda odmítla návrh hnutí ANO na uspořádání referenda mimo jiné ke korespondenční volbě

Navrhované uspořádání referenda k přijetí eura, ke korespondenční volbě, k omezení práva veta při rozhodování ve vrcholných orgánech Evropské unie a k evropskému migračnímu paktu vláda Petra Fialy (ODS) odmítla. K ústavní předloze poslanců opozičního hnutí ANO zaujala dnes negativní stanovisko, vyplývá z výsledků zasedání zveřejněných na webu. Vzhledem k postoji sněmovní koaliční většiny je možné, že dolní komora návrh ústavního zákona ani nezačne projednávat.

Předloženými otázkami by se měla v zastupitelské demokracii zabývat v první řadě politická reprezentace, stojí ve stanovisku vlády, které dostanou zákonodárci. "Je také žádoucí, aby ten, kdo o těchto otázkách bude rozhodovat, byl s danou problematikou co nejvíce obeznámen a byl v co nejširších souvislostech schopen zvážit nejen přímé, ale i nepřímé dopady dané alternativy," uvedla vláda. Právě politici mají odborné zázemí, a tedy potřebné informace a znalosti, vysvětluje.

Představitelé ANO označují otázky pro referendum za zásadní. Vláda podle nich prosazuje v těchto oblastech své postoje navzdory většinovému názoru společnosti. "O určitých záležitostech celostátního významu by s ohledem na jejich mnohovrstevnatost, silnou hodnotovou komponentu a neshodu ve společnosti, která stran nich panuje, měl rozhodovat lid v referendu namísto jím volených zástupců," napsali předkladatelé.

Pro schválení návrhu ústavního zákona by byly nutné hlasy nejméně 120 z 200 poslanců a posléze tří pětin přítomných senátorů. Opozice v žádné z parlamentních komor takovou sílu nemá.

Předloha by měla být účinná už od letošního července a referendum by se mělo podle návrhu konat souběžně se sněmovními volbami v příštím roce. Do té doby by podle předlohy žádný státní orgán nesměl v otázkách navržených pro všelidové hlasování rozhodnout. Podmínky referenda by měl upravit zvláštní zákon. Vláda se však pozastavila nad tím, že ústavní předloha nestanoví nejnižší nutnou účast oprávněných voličů pro platnost výsledku referenda ani dobu závaznosti rozhodnutí přijatého ve všelidovém hlasování. Návrh poslanců ANO podle kabinetu navíc neurčuje, kdo by všelidové hlasování vyhlašoval.

V Česku se zatím uskutečnilo jedno celostátní referendum, a to v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Lidé tehdy hlasovali na základě zvláštního ústavního zákona. Snahy o uzákonění obecného všelidového hlasování dosud neuspěly. Referenda se nyní mohou konat na obecní a krajské úrovni.