Vysoké školy v Česku by zavedení takzvaných průmyslových neboli industriálních doktorátů uvítaly. Podle oslovených zástupců univerzit by tyto doktorské programy vzdělávání mimo jiné zrychlily přenos výsledků vědy do průmyslu a zlepšily finanční situaci doktorandů.
Zavedení nového typu univerzitního studia, které má kombinovat akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, plánuje ministerstvo školství a ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Podle úřadů se obvykle programy zaměřují na aplikovaný výzkum, který odpovídá potřebám firmy nebo oboru.
"Průmyslové doktorské studijní programy jsou pro Česko velmi potřebné. Jedním z důvodů potřebnosti takových programů je zrychlení transferu výsledků vědy do průmyslu. Takovéto programy jsou v zahraničí běžné a nemusejí se týkat pouze technicky zaměřených univerzit. (...) Budou užitečné i pro netechnické obory," řekl místopředseda České konference rektorů (ČKR) a rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě Václav Snášel.
Průmyslové doktorské studijní programy by podle informací z ministerstva školství a úřadu ministryně pro vědu zahrnovaly kombinaci akademických kurzů, výzkumu a praktické výuky. Každý doktorand by měl dva školitele, a to z akademické sféry a z průmyslového odvětví. Téma doktorského studia by se studentům stanovovalo dohodou mezi firmou a vysokou školou, přičemž polovinu nákladů na projekt doktoranda by platila firma. Student by mohl být buď zaměstnancem firmy a na univerzitě být vedený v akademickém programu, nebo zaměstnancem univerzity a placen společností prostřednictvím smlouvy o poskytování služeb.
Podle místopředsedy ČKR, která sdružuje 46 rektorů, by v ČR nový typ studia byl přínosem i pro studenty. Financování doktorského studia je podle něj nyní na nízké úrovni. Změna ve financování, kdy by se na placení měly podílet i firmy, by podle Snášela mohla snížit riziko, že doktorand kvůli materiální nouzi studium nedokončí. Zároveň by se mohl zvýšit počet zájemců o studium, informoval rektor.
Podobně se o benefitech programu vyjádřil i prorektor Univerzity Karlovy Martin Vlach. Uvedl, že industriální doktoráty na konci loňského roku jako jedna z prvních v Česku zavedla Matematicko-fyzikální fakulta UK. Zkušenosti s fungováním budou podle něj sloužit jako model pro další rozšíření tohoto typu studia na univerzitě. Doplnil, že posluchač industriálního studia nemá na fakultě univerzity při plnění studijních povinností žádnou výjimku, a nesnižuje se tak kvalita studia. Doktorand přitom může ve firmě na částečný úvazek pracovat na řešení vědeckého problému či aplikaci zjištění do praxe.
Vlach ale upozornil na to, že za zásadní v tuto chvíli považuje podporu od státu pro motivaci vysokých škol a firem k vzájemné spolupráci. "Naopak si nemyslím, že cesta vede přes vznik rychle vzniklých paralelních a nových studijních doktorandských programů, které mohou devalvovat celý systém vzdělávání doktorandů. A už vůbec by tento koncept neměl vznikat jako nedomyšlený 'přílepek' připravované novely zákona o vysokých školách v rámci změn podmínek pro doktorandy a jejich financování," uvedl.
Podle náměstka ministra školství Jaroslava Millera je zásadní součástí novely reforma doktorského studia. "Novela v současné době míří do meziresortního připomínkovacího řízení," řekl na začátku týdne. Upozornil na to, že cílem je zefektivnění doktorského studia. V ČR je podle náměstka zhruba 24 tisíc doktorandů, ovšem jen část z nich dostuduje v řádném termínu.
_480x270.jpg)
