Vystrčil: Estonsko by mohlo uznat jadernou energii jako udržitelný zdroj

Estonsko by mohlo do budoucna uznat jadernou energii jako udržitelný zdroj, a podpořit tak Českou republiku, která v EU dlouhodobě prosazuje, aby byla jaderná energie zařazena mezi čisté zdroje energie.

Po pondělním jednání s novým estonským prezidentem Alarem Karisem v Tallinu to českým novinářům řekl předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Šéf horní komory parlamentu vede tento týden podnikatelskou misi do Pobaltí, kromě Estonska navštíví také Litvu.

Kromě Karise v pondělí Vystrčila mimo jiné přijal také bývalý premiér a předseda estonského parlamentu Jüri Ratas. "V tuto chvíli jsem získal spíše jemný náznak podpory, ale nebylo tomu tak, že bychom věděli stoprocentně, že tomu tak bude," řekl k podpoře jaderné energie Vystrčil. S estonskou stranou podle něj panuje shoda na tom, že po ustavení nové české vlády by se měly setkat parlamentní delegace obou zemí.

"Pan předseda estonského parlamentu řekl, že bude velmi dobré, pokud si v oblasti jádra vyměníme zkušenosti. Protože jedna z věcí, která Estonsko zajímá, je jakým způsobem je zaručena bezpečnost a jakým způsobem je zajištěn odpad v případě spalování jádra. Obojí si myslím, že jsme schopni si vysvětlit," uvedl Vystrčil. Estonsko podle něj počítá do budoucna především s rozvojem větrné energie. Nyní je nejdůležitějším primárním zdrojem pro výrobu elektřiny v Estonsku břidlice.

Ratas na pondělním Česko-estonském podnikatelském fóru v Tallinnu řekl, že potenciál spolupráce mezi oběma zeměmi je větší, než se zatím podařilo naplnit. "Možnosti spolupráce jsou velké. Příležitostí může být například průmyslová revoluce 4.0," uvedl estonský politik. Průmyslem 4.0 se označuje čtvrtá průmyslová revoluce, tedy trend digitalizace, díky níž se automatizuje výroba.

"U digitalizace jsem se zmínil o tom, že je plánováno, že v rámci české vlády bude i ministr pro digitalizaci. Tím pádem by vlastně on mohl být tím koordinátorem setkání třeba i parlamentních delegací, které by probraly možnosti, jak využít estonských zkušeností s digitalizací v ČR," řekl Vystrčil. V této souvislosti uvedl například jednodušší podávání daňových přiznaní nebo efektivnější vyřizování občanských a řidičských průkazů.

Nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Gitanasem Nausedou přijmou Vystrčila také v Litvě. Cesty do pobaltských zemí se kromě předsedy Senátu účastní také senátor Zbyněk Linhart (za STAN), předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra a senátorky Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a Adéla Šípová (za Piráty).

Delegaci doprovází náměstkyně ministra průmyslu a dopravy Martina Tauberová a zástupci českých firem sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. Účastní se také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Nového prezidenta má Estonsko od 11. října. Třiašedesátiletý vědec a dosavadní ředitel Estonského národního muzea Karis v úřadu nahradil první estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou. Stal se pátou hlavou státu od roku 1991, kdy Estonsko získalo nezávislost na tehdejším Sovětském svazu.