V souvislosti s rostoucími cenami energií přijaly mnohé české vysoké školy (VŠ) v tomto akademickém roce úsporná opatření, aby s energiemi šetřily. Univerzity tak nyní věnují pozornost mimo jiné tomu, aby se ve vnitřních prostorách nepřekračovaly doporučené teploty.
Přesto budou za tento rok platit za energie více než loni. Náklady na elektřinu a plyn letos univerzitám vzrostly až o 50 procent oproti roku 2021 a další nárůst cen VŠ očekávají v roce příštím. Přesto nyní oslovené školy neplánují podle svých mluvčích omezit výuku a vzdělávat studenty pouze dálkově.
Univerzita Karlova (UK) v Praze od října dodržuje pravidla pro vytápění. Třeba v pracovnách a pokojích na univerzitních kolejích se topí na 20 stupňů Celsia, v koupelnách je o čtyři stupně tepleji a na chodbách zase o pět stupňů méně. "Díky opatřením se UK podařilo proti minulým obdobím snížit spotřebu tepla o deset procent," sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek.
Nižší teploty než dříve jsou i v prostorách Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně, sdělil její mluvčí Radim Sajbot. Zároveň škola prostřednictvím kampaně cílí na zaměstnance a studenty, aby se zdroji tepla a světla šetřili.
Na České zemědělské univerzitě (ČZU) snížili teplotu v objektech asi o jeden stupeň. ČZU chystá podle své mluvčí Karly Mráčkové investice mimo jiné do fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel. Zvažuje se i vybudování bioplynových stanic na univerzitních statcích a úspory by měl přinést i univerzitní 5G kampus s automatizovanými řídícími systémy, který chce univerzita dokončit.
Ke snížení vnitřních teplot a optimalizaci rozvrhu sáhla i Vysoká škola ekonomická (VŠE). Ta za energie pro své objekty včetně studentských kolejích podle mluvčí Věry Koukalové platila loni 47 milionů korun. Letos by to mělo být asi o 16 milionů korun více, mimo jiné proto, že škola od října nakupuje plyn za tržní cenu. Naopak cenu elektrické energie má VŠE fixovanou do konce září 2023. Celkové náklady na energie v roce 2023 tak VŠE odhaduje na 95 milionů korun.
Univerzita Karlova jako celek by podle Hájka měla letos za energie zaplatit zhruba 400 milionů korun. To je asi o 53 procent více než největší vysoká škola v ČR platila loni. V roce 2023 bude UK plyn odebírat za zastropovanou cenu podle nařízení vlády. UK tak nyní odhaduje náklady na energie pro příští rok na 640 milionů korun. MUNI, která je počtem studentů druhou největší VŠ v Česku, by podle odhadů měla v letošním roce za energie zaplatit zhruba 300 milionů korun, tedy dvakrát více než loni. Predikce na příští rok se pohybují okolo 417 milionů korun.
"Přesné částky pro rok 2023 zatím neznáme, neboť základní energie, jako jsou elektřina a plyn, se nám zdraží až od 1. ledna 2023, protože pro nadcházející kalendářní rok jsme byli nuceni uzavřít smlouvy na spotové, tedy denní, ceny," sdělil Sajbot.
Stát českým univerzitám pošle jako příspěvek na energie v roce 2023 celkem 800 milionů korun. Podle zástupců mnohých VŠ to ale nárůst cen nevykompenzuje. Třeba UK odhaduje, že dostane příspěvek ve výši 160 milionů korun, který nárůst cen za energie pokryje ze 42 procent. Pro zaplacení energií tedy podle Hájka bude muset univerzita odložit některé plánované rozvojové akce, nebo si na ně bude muset půjčit.
Pro VŠE by měl podle Koukalové příspěvek od státu pokrýt v příštím roce většinu částky, o kterou ceny za energie pro školu narostou, a výrazné omezení provozu univerzita nyní neplánuje. VŠE odhaduje, že příspěvek pro ni bude asi 27 milionů korun.
Univerzity nyní k omezení výuky přistoupit neplánují. Plné fungování MUNI by podle Sajbota měla umožnit kombinace úsporných opatření a pomoci od státu. Přechod na distanční výuku podle Hájka aktuálně neplánují na UK a reorganizace semestru nebo forem studia, které by vedly k úsporám, se nechystají ani na ČZU, sdělila Mráčková. Rovněž na VŠE není výrazné omezení provozu nyní tématem. Otázka omezení činnosti je ale podle Koukalové stále otevřená pro rok 2024. Záležet podle ní bude na tom, zda se situace s cenami energií stabilizuje.
