Do protestu s názvem Hodina pravdy, který připravují akademici věnující se na veřejných vysokých školách (VŠ) humanitním a sociálněvědním oborům, by se podle odhadů měly zapojit stovky vyučujících a studujících.
Za vyšší platy akademických pracovníků se bude protestovat v devíti českých městech. Protestující požadují pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na VŠ. Novinářům to v pondělí sdělili organizátoři protestních akcí v republice. Podle informací na webu se do protestů zapojí 13 fakult, zejména filozofických.
Vysokoškolský odborový svaz (VOS) vyhlásil podle svého předsedy Petra Baierla na 28. března symbolickou stávkovou pohotovost. Výstražná stávka je podle akademika Františka Kratochvíla v plánu na Filozofické fakultě (FF) Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Stávky v Olomouci se podle něj zúčastní i akademici z Ostravy a z Brna.
V Praze se učitelé humanitních a sociálněvědních oborů vydají na protestní pochod z náměstí Jana Palacha na Hradčanské náměstí. V čele průvodu protestující povalí balvan, který má odkazovat na mytologického Sisyfa, řekl předseda Akademického senátu FF Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Švec. Podobně jako mnozí akademici v dalších českých univerzitních městech budou učitelé na FF UK a Fakultě humanitních studií UK informovat o svém podfinancování prostřednictvím přednášek a diskusí, které budou přístupné veřejnosti. Po dobu pochodu bude podle předsedy akademického senátu na fakultách zapojených do protestu děkanské volno. Do protestu v české metropoli se zapojí také lidé z Evangelické teologické fakulty UK či Právnické fakulty UK, doplnili organizátoři akce.
Švec v pondělí sdělil, že cílem protestu je podpořit požadavky rektorů univerzit sdružených v České konferenci rektorů (ČKR) a Asociace děkanů FF. Rektoři požadují, aby došlo k navýšení peněz pro vysoké školy na úroveň průměru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tedy zhruba o deset miliard korun ročně více než nyní. Asociace zase podle Švece a odborného asistenta Martina Hříbka z FF UK vyčíslila, že by měly podfinancované fakulty letos dostat 1,4 miliardy korun, aby se situace stabilizovala. Podle pracovní skupiny, která se na ministerstvu školství věnuje mzdové politice na vysokých školách, by se rozpočet univerzit měl v letošním roce mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun.
ČKR, Rada vysokých škol (RVŠ) a odboráři poukazují na to, že vysoké školství je dlouhodobě podfinancované. Podle návrhu pracovní skupiny, která se mzdové politice na VŠ věnuje, by měl rozpočet pro veřejné univerzity v roce 2024 vzrůst oproti letošku o 10,8 miliardy korun, v roce 2025 o 13,8 miliardy a v roce 2026 o 16,8 miliardy korun. Cílem je přitom to, aby výdaje na vzdělávání na vysokých školách dosáhly úrovně 0,65 procenta HDP.
Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos podle MŠMT určeno 30,9 miliardy korun, tedy o 2,3 miliardy víc než loni. Další peníze podle mluvčí MŠMT Anety Lednové plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
