Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí doporučila kabinetu, aby se zákon o ochraně oznamovatelů vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně.
Po prvním zasedání rady v novém složení o tom informoval její předseda ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Rada podle něj také doporučila, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení. Zákon v brzké době projedná vláda, uvedl Šalomoun v tiskové zprávě.
Změny v radě vlády včetně vedení Šalomounem schválil kabinet koncem října. Rada se naposledy sešla loni v červenci, tedy ještě za minulé vlády ANO a ČSSD. Šalomoun v pondělí zopakoval, že chce aktivity rady znovu oživit. Další zasedání svolal na polovinu prosince. Rada se jako poradní orgán vlády především zabývá protikorupční legislativou, posuzuje návrhy vybraných právních předpisů z hlediska korupčních rizik, kabinetu může navrhnout opatření s cílem snížit korupční riziko ve veřejné správě. Zřízena byla v roce 2014, kdy nahradila tehdy dva roky nečinný vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.
Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. Podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou ani nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti, které za návrhem stojí, vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný či nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení.
Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.
