Minimální mzda by se měla dle názoru odborů zvýšit o 1650 korun, tomu sekunduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR s návrhem růstu o 1350 korun. Pro většinu zaměstnavatelů je ale situace neakceptovatelná.
V rámci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR roste počet malých a středních podniků zabezpečujících subdodávky pro tuzemské i zahraniční odběratele a podniky z oblasti služeb, které striktně odmítají jakýkoliv nárůst minimální mzdy a navrhují její zmražení minimálně do 31. prosince 2020.
Aby firmy neztratily konkurenceschopnost, je pro ně klíčové nejen zajištění odpovídajícího personálního zabezpečení včetně zvyšování kvalifikace a odborného růstu kmenových pracovníků, ale také dostatek prostředků na inovace, výměnu technologií a robotizaci. Dle konfederace ale není možné navyšovat mzdy na úkor budoucího rozvoje firem.
"Odmítáme požadavek odborů na růst minimální mzdy o 1650 korun, respektive o 1350 korun v době, kdy ekonomika zpomaluje. Jde pouze o laciné populistické gesto, které nerespektuje reálný ekonomický vývoj. Odkazovat se na loňský růst mezd o 7 procent, na což odboráři rádi poukazují, ale také znamená, že se mzdy trojnásobně utrhly od produktivity práce a další vývoj tímto směrem je sebevražedný," říká prezident konfederace zaměstnavatelů Jan Wiesner.
Adekvátní navýšení by mělo podle bleskového průzkumu konfederace dosahovat přibližně 4 procenta, tedy zhruba 500 korun. Zaměstnavatelé zároveň považují za neakceptovatelné, aby rozdíl v platech v soukromé sféře byl vůči státnímu sektoru ve výši 2100 korun. Dle této logiky budou hůře placení pracovníci v soukromé a výrobní sféře ze svých platů saturovat nevýrobní státní správu.
"Nadále podporujeme růst minimální mzdy zejména u těch oborů, kde to produktivita práce a ekonomická situace dovoluje zejména z důvodu, aby si podniky a firmy udržely stávající pracovníky, popřípadě získaly nové. To však musí být řešeno prostřednictvím kolektivního vyjednávání zaměstnavatelů a odborů," zakončuje Wiesner.
