Bezpečnostní rada státu (BRS) na svém pátečním zasedání schválila strategii kybernetické bezpečnosti ČR, zabývala se i bezpečným zaváděním mobilních sítí páté generace. V tiskové zprávě o tom informoval úřad vlády. BRS podle Strakovy akademie také podpořila Národní radiační havarijní plán. Jako obvykle se členové rady věnovali i aktuální bezpečnostní situaci v Česku, Evropské unii a zemích Severoatlantické aliance.
Zasedání BRS se konalo poprvé od jmenování Jana Blatného (za ANO) ministrem zdravotnictví. Blatný měl podle dřívějších zpráv radu seznámit s modelem pro uvolňování nebo zpřísňování opatření podle stavu epidemie covidu-19 v Česku. Ministr ve středu poslancům řekl, že model by měl mít pět úrovní rizika, na které budou navázána konkrétní opatření. Hodnotit se má situace v jednotlivých krajích.
Rada podle Strakovy akademie projednala, jak se daří plnit doporučení Evropské komise o bezpečném zavádění sítí 5G. Navazuje to na unijní soubor opatření pro zabezpečení sítí 5G, tzv. 5G Toolbox. Mezi hlavní opatření unijního dokumentu, na jehož tvorbě se podílel Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), patří posílení požadavků na mobilní operátory, posouzení rizikového profilu dodavatelů technologií pro 5G a omezení těch, kteří představují vysoké bezpečnostní riziko, včetně jejich vyloučení z tendrů.
BRS schválila národní strategii kybernetické bezpečnosti či koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy na roky 2020 až 2024 s výhledem do roku 2030. Na vědomí pak vzala koncepci environmentální bezpečnosti na příštích deset let s výhledem do roku 2050, informoval úřad vlády.
Členové rady se zabývali i aktualizací seznamu prvků kritické infrastruktury v Česku či přípravami bezpečnostního zajištění českého předsednictví v EU v roce 2022.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
