Zástupci škol si přejí návrat k normálu a modernizaci školství

Největším přáním zástupců škol v nadcházejícím roce je návrat k normálu bez výrazných protiepidemických omezení ve výuce i ve společenském životě. Podle nich by se politici v roce 2021 měli zaměřit mimo jiné na zlepšení vybavení a pracovních podmínek ve školách. Doufají, že se školství i v důsledku pandemie bude dál modernizovat. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) Renata Schejbalová se nicméně domnívá, že opatření proti covidu-19 budou školy provázet ještě zhruba rok. 

"Všichni bychom si přáli, aby se země vrátila do 'normálu'," uvedl předseda školských odborů František Dobšík. Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by to nemělo znamenat, že školy začnou fungovat stejně jako před začátkem epidemie v letošním březnu, ale měly by z krize vyjít modernější, technicky zdatnější a tolerantnější. Šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček uvedl, že by si přál hlavně návrat k prezenční výuce. Schejbalová v to ale moc nevěří. "Co se týče opatření souvisejících s covidem, nedělám si iluze, že příští rok bude jiný, bohužel," řekla.

Odborového předáka by potěšilo, kdyby se zlepšila komunikace mezi školami s ministerstvem školství, která podle něj v končícím roce trochu vázla. Politici by podle něj měli usilovat o zlepšení vybavení škol a pracovních podmínek pro pedagogy i nepedagogické pracovníky. Měli by jednoznačně vyřešit, kdo a z jakých zdrojů má platit ochranné pomůcky proti koronaviru a měl by se podle něj také udržet trend zvyšování platů ve školství.

Dostatečné financování platů i vybavení vyzdvihl také Zajíček. "Bez toho školy nemohou stačit rychlému technologickému rozvoji," řekl. Podle Schejbalové se už platy sice zlepšily, ale stále chybí učitelé předmětů, jako je informatika, fyzika, chemie či matematika. Řešit by se podle ní měl také nedostatek nepedagogických pracovníků, se kterými se v platových tabulkách nepočítá. Jako příklad uvedla pozici zástupce ředitele, který by spravoval budovu školy. Ředitelé by se tak podle ní mohli víc věnovat pedagogům.

Schejbalová by si také přála, aby se změnily maturitní zkoušky. "Dlouhodobě je neudržitelné, aby všechny obory měly jednotnou maturitní zkoušku. Školství a vzdělávání vůbec by prospělo zavedení dvou úrovní, jedna jako možnost se hlásit ke studiu na vysokou školu, druhá jako zakončení středoškolského studia," řekla.

Černý doufá, že se v nadcházejícím roce dokončí úprava učebních plánů pro informatiku a že školy vezmou přípravu na tuto změnu vážně. "Přál bych si, aby naši školští lídři dokázali získat většinu pedagogické veřejnosti pro skutečnou a účinnou modernizaci českého vzdělávacího systému," řekl. Politici by se podle něj měli snažit o to, aby se podmínky ve školství zlepšily natolik, aby bylo všude dost učitelů všech aprobací a aby se dařilo zvládnout společné vzdělávání znevýhodněných dětí v běžných školách. O problémech by se mělo vždy otevřeně hovořit a politici by měli umět srozumitelně odpovědět, dodal.