Stávka učitelů svolaná na středu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zbytečná. Vláda na ni reagovat nebude a nebude se měnit ani plán zvyšování platů, na kterém se premiér minulý týden dohodl s ministrem školství Robertem Plagou (ANO), řekl v pondělí Babiš novinářům.
Podle této dohody vzroste tarifní složka platu o osm procent, zbývající část peněz na přidání se pak využije na odměny. Odbory požadují růst tarifů o deset procent.
Odbory přitom dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí činila 32.466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42.205 Kč. Ve skutečnosti ve stejném období brali učitelé v průměru 36.224 korun, tedy zhruba 112 procent průměrné mzdy.
Plaga v pondělí novinářům řekl, že cítí Babišovu podporu. Zopakoval, že odbory podle něj nemají ke stávce důvod. "Úspěchem vyjednávání je to, že mám deset procent navýšení na rok 2020 a devět procent pro rok 2021," uvedl ministr s tím, že spor se vede pouze o to, kolik peněz půjde do základu a kolik do odměn, přičemž ředitelé nemají nyní mnoho prostoru pro odměňování lepších. "Nemohou hájit pouze zájmy odborářů, mám na starosti celou vzdělávací soustavu včetně ředitelů a včetně toho, aby fungovala," uvedl při příchodu na zasedání vlády.
Osm a dva
Babiš kritiku odborů odmítl, vláda podle něj deset procent na platy učitelů přidává. "My jsme to rozdělili na osm a dva. A jsou tam další miliardy, které přijdou na podporu kapacit mateřských škol, na třídy. Takže já tomu nerozumím," řekl. "Ta stávka je úplně zbytečná, protože my i na to nebudeme už reagovat a takto jsme se domlouvali naposledy. Nechápu, proč to odboráři dělají, a otázka je, kdo za nimi stojí," řekl.
Zvýšení tarifní části platů o deset procent podporovala i ČSSD, která tvoří s hnutím ANO vládní koalici. Babiš ale v pondělí odmítl, že by mohl koaličnímu partnerovi v této věci vyhovět. "Sociální demokracie vždycky něco požaduje, akorát neříká, odkud máme brát ty peníze," řekl premiér.
Tarifní a netarifní složka
Počátkem roku Babiš mluvil o patnáctiprocentním růstu učitelských platů, který by se rovnoměrně rozdělil mezi tarifní a netarifní složku. Při dnešní debatě v Českém rozhlase premiér uvedl, že nezáleží na tom, zda příští rok učitelé dostanou 15 procent a další rok deset procent či naopak. Závazek podle něj je, aby v roce 2021 dostávali učitelé minimálně 150 procent výše mzdy z roku 2017. Školské odbory nynější rozhodnutí považují za nedostatečné, požadovaly růst tarifů nejméně o deset procent.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček v debatě v Českém rozhlasu uvedl, že vláda na učitele rozhodně nezapomněla. "Jestli nějaká skupina za posledních šest let byla centrem pozornosti vlády, tak učitelé, protože bylo třeba odstranit to, že byli podhodnocení a špatně zaplacení," řekl. Jednání mezi ministerstvem školství a odbory považuje za klasické kolektivní vyjednávání. "Stávka patří k jedněm z jeho prvků. Možná je škoda, že vyjednávání nešla dále," poznamenal. Dodal, že podle něj bylo možné najít kompromis například v podobě devíti procent do tarifů a jednoho do odměn.
Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil řekl, že jeho strana bude navrhovat v rámci druhého čtení státního rozpočtu pro rok 2020 v Poslanecké sněmovně, aby vláda škrtla slevy na jízdném ve výši 75 procent, které mohou od loňského září využívat děti, studenti a senioři. Peníze by měl kabinet přesunout do školství do netarifní složky platů, uvedl Pospíšil. Za první rok slev, tedy do 31. srpna, vyplatil stát dopravcům 5,6 miliardy korun.