Zeman je rád, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu

Prezident Miloš Zeman je rád, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu. Limity považuje za přiměřené, řekl na úterní tiskové konferenci po jednání se svým černohorským protějškem Milem Djukanovičem. Opět kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu a zmínil, že za jednu z prvních příčin energetické krize považuje vysoké ceny emisních povolenek.

Vláda na středečním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun včetně DPH za jednu megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

"Souhlasím s tím, že vláda učinila první krok, a jsem tomu rád," řekl Zeman. Domnívá se, že zvolený limit v případě ceny elektřiny je přiměřený. "Uvědomte si, že cena elektřiny na burze byla až 1000 eur (24 500 Kč) a nyní je kolem 600 eur, takže v každém případě regulace této ceny se mně zdá být oprávněná," dodala hlava státu. Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek podle údajů burzy končila na 496 eurech (12 150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24 100) Kč.

Zeman zopakoval, že je nepřítelem Zelené dohody pro Evropu, kterou pokládá za nebezpečnou utopii. Zahrnuje podle něj i systém obchodování s emisními povolenkami. V EU v srpnu jejich cena vystoupila na rekord, blížila se ke 100 eurům za tunu, nyní cena činí zhruba 70 eur. "Regulace těchto cen, ne-li zrušení samotného institutu emisních povolenek, by rovněž odstranilo to, čemu se říká energetická chudoba," dodal Zeman.

Příjmy z emisních povolenek ale mají být jedním ze zdrojů na vládní výdaje spojené s energetickou krizí. Dalšími jsou dividendy ze státních podniků nebo výnosy daně pro vybrané firmy, které těžily z důsledků ruské agrese na Ukrajinu.