"Zlatý devadesátky" aneb svoboda bez hranic!

Po listopadových událostech v roce 1989 došlo v české kotlině k nevídaným změnám. S odstupem třiceti let je rozdíl tak neuvěřitelně markantní, že si to dnes zejména mladí lidé asi jen těžko dovedou představit -  tu strašnou sešněrovanost, která tehdejší každodenní život doprovázela. Následná devadesátá léta pak veškeré konvence odvrhla a bezbřehá svoboda se vymkla všem myslitelným hranicím.

Svoboda!

Změna politického systému rozvolnila ztuhlé vedení státu, začala se projevovat ztráta vedoucího postavení Komunistické strany a lidé si pomalu zvykali na svobodu. Konečně mohli bez potíží vyrážet za hranice, kdo chtěl, mohl v cizině studovat, a kdokoliv - kdo k tomu našel odvahu - se také mohl dát do podnikání. Uniformou tehdejších podnikatelů byla fialová saka s vycpávkami, bílé ponožky v mokasínách a skoro všichni jezdili škodováckým favoritem na leasing.

Kýžená svoboda se projevovala i ve snadné dostupnosti drog a společenské toleranci vůči nim. Dealeři měli pré a marihuanový kouř vyfukovali dokonce i vysmátí noví "papaláši, bývalí disidenti". Ta doba se ve vzpomínkách mnohých slila v "jeden velkej mejdan". Bláznivá doba si ale vybírala i svou daň. Třeba v podobě zmařených talentů Čágo Bélo Terezy Pergnerové, někdejší moderátorské hvězdy TV NOVA, nebo Martina Kociána z chlapecké skupiny Lunetic proslavené hitem Máma.

Komunisté od válu

V prvních svobodných volbách po převratu jednoznačně zvítězilo Občanské fórum a na Pražském hradě usedl a po celá 90. léta tam vytrval symbol boje proti režimu, dramatik Václav Havel. Nejprve jako prezident Československa, a po různých pomlčkových tahanicích, kdy se Slovensko vydalo svou cestou, také jako prezident ČR.

Mezi nejvýraznější postavy české politiky 90. let patřil Václav Klaus a Miloš Zeman. I když stáli v čele stran z protilehlých křídel politického spektra, opoziční smlouvou vytvořili prostředí, kde až tolik nezáleželo na tom, kdo ve volbách vyhrál. Toto "vyprázdnění politiky" spolu s mafiánskými praktikami nejrůznějších kmotrů napojených na politické struktury vedlo k odlivu obliby obou stran. To se ale projevilo až mnohem později. Nicméně politickou krizi té doby svým osobitým stylem jak z absurdního dramatu pojmenoval Havel ve slavném projevu o "blbé náladě".

Devadesátá léta rovněž provázelo odpojení země od ekonomických a vojenských struktur východního bloku, s čímž byl spojený také odchod vojsk Varšavské smlouvy. Pár týdnů po vstupu republiky do NATO v roce 1999 začala aliance "humanitárně bombardovat" dávného spojence Čechů Srbsko.

Utahování opasků

Velkorysý sociální systém státu se po změně režimu rozpadl a na ulici se začínali objevovat první bezdomovci, věc doposud nevídaná. Na druhé straně účastníci autobusových zájezdů do příhraničních německých a rakouských měst jen bez hlesu zírali na pestrost a různorodost nabídky tamních obchodů. Někdy to bylo tak neodolatelné, že tam už brzy začaly viset ostudné tabulky s nápisem v češtině: "Češi, nekraďte!"

Touha po dálavách uchvátila také místní Romy a po reportáži Radka Johna a Josefa Klímy Cikáni jdou do nebe se začali houfně stěhovat do Kanady.

Největší pohromou 90. let byly pustošící záplavy na Moravě, při kterých zahynulo 49 lidí. Symbolem katastrofy se stala téměř zničená vesnička Troubky. Neštěstí vyvolalo v lidech ohromnou vlnu solidarity a s likvidací následků pomáhala celá republika. Díky následnému rozvoji protipovodňového systému byly při stoleté vodě o pět let později škody výrazně menší.

Největší radost udělali v 90. letech všem sportovním fanouškům Zlatí hoši z Nagana - hokejisté svou zlatou olympijskou medailí. Následných bouřlivých oslav vítězství se zúčastnila celá republika. "Kdo neskákal, nebyl Čech!"

 

Vlna zločinu

Z nabyté svobody se kromě jiných radovali také vězni propuštění na všeobecnou amnestii vyhlášenou prezidentem Václavem Havlem. Už tolik ne ale oběti zvýšené kriminality, která tento krok doprovázela. V 90. letech řádili například orličtí vrazi házející těla svých obětí zavařená v sudech ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady nebo brutální psychopat Ivan Roubal.

Belgií tou dobou hýbal obrovský skandál spojený s pedofilním vrahem Marcem Dutrouxem. Kromě pobouření nad jeho otřesnými zločiny, lidé masově protestovali hlavně proti jeho údajnému napojení na mezinárodní pedofilní síť zásobující dětmi nejvyšší patra světového obchodu a politiky.

Podobný šok - i když bez masových shromáždění - vyvolaly zprávy o hrůzných skutcích jednoho z největších sériových vrahů všech dob, Ukrajince Andreje Čikatila zvaného Rostovský řezník. Tento pedofilní kanibal zavraždil v letech 1978 až 1990 minimálně 52 žen a dětí.

Jenom jeden šéf

Po rozpadu Sovětského svazu se největší mocností staly Spojené státy americké. Nástupník SSSR Rusko s věčně opilým Borisem Jelcinem v čele mělo co dělat samo se sebou a americké dominanci zadržované do té doby studenou válkou nestálo nic v cestě. Americký prezident George Bush starší, bývalý ředitel CIA, mohl slavnostně vyhlásit nástup Nového světového řádu.

Irák vedeným Saddámem Husajnem napadl Kuvajt a USA po sestavení široké koalice v operaci Pouštní bouře Kuvajt osvobodilo.

Bushe pak vystřídal Bill Clinton, jehož vládu poznamenal skandál s Monikou Lewinskou, se kterou se oddával sexu přímo "v Bílého domě". Clinton měl co dělat, aby následný pokus o impeachment ustál. V té době byl velice populární film Vrtěti psem, s Dustinem Hoffmanem a Robertem de Nirem v hlavních rolích, popisující válku zahájenou s jediným cílem - odvést pozornost od sexuálního skandálu prezidenta.

I když se v 90. letech ledasco rozpadalo, Německo se naopak znovusjednotilo a ke spojení došlo také mezi Hongkongem pod britskou správou a komunistickou Čínou, která se zavázala, že systém a životní styl Honkongu zůstane zachován až do roku 2047.

Revoluční technologie

V devadesátých letech se bouřlivě rozvíjely digitální technologie. Objevily se cihličkám podobné první modely mobilních telefonů, byl vytvořen programovací jazky HTML a naše země se ještě jako Československo připojila k internetu.

V éteru se objevily první soukromé stanice, například rádio Evropa 2. Fenoménem, který svým stylem a bandurskou reklamou zboural doslova všechny a vše, byla TV NOVA, která začala s obrovskou pompou vysílat v roce 1994. V jednu chvíli to vypadalo, že se před ní člověk snad nikam neschová.

Oscar pro Svěráky

Po dlouhé době si čeští filmoví tvůrci opět zajeli do Los Angeles pro Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Po Obchodu na korze a Ostře sledovaných vlacích to bylo teprve potřetí. Tentokrát se radovali scénárista Zdeněk Svěrák se svým synem Janem, který vítězný film Kolja režíroval.

Zahraničními filmovými trháky devadesátých let byl například sladkobolný příběh s Julií Roberts a Richardem Gerem Pretty Woman nebo od té doby každé vánoce recyklovaný příběh důvtipného Kevina tváří v tvář přitroublé dvojici zlodějíčků (Sám doma).

Vznikla rovněž taková kultovní díla jako Matrix, Klub rváčů nebo Trainspotting. Jejich tvůrci v nich svět nezobrazují podle něčích předem daných představ či kulturních vzorců, ale prostě takový jaký je. A to často i hodně drsný a ošklivý. Srdce všech fanynek si podmanil okouzlující Leonardo di Caprio v Titanicu, největším kasovním trháku všech dob.

Osvobozená kultura

Pro hudební fajnšmekry byla 90. léta rájem na zemi. Otevřenými hranicemi sem proudily hudební desky, kazety a později i CéDéčka, po kterých se na vyhladovělém trhu doslova jen zaprášilo. Domácí hudební scénu opanovala skupina Lucie svou stejnojmennou deskou.

Zahraničním žebříčkům vládla skupina Nirvana se svým charizmatickým leadrem Kurtem Cobainem, jehož pozdější sebevražda jakoby předznamenala konec jedné éra bezstarostné svobody a drogových excesů. Na hudebním nebi zářila skupina Queen, jejíž největší sláva přišla paradoxně až po smrti jejího zpěváka Freddieho Mercuryho. A zpěvačkou jednoho nezapomenutelného hitu se stala holohlavá Sinéad O'Connor s tklivým Nothing Compares 2 U.

Kromě hudebních fanoušků si na své přišli i milovníci knih. Horečnatě se zde vydávaly tituly, které sem dříve nemohly, ať knihy disidentů nebo zásadní překlady starších děl. Zrodil se fenomén Michael Viewegh a mezi nejprodávanější světové autory zamířila britská spisovatelka J. K. Rowlingová se svou ságou o kouzelnickém učni Harry Potterovi.