Peking 10. června 2021 (PROTEXT/PRNewswire) - Od čtyř velkých vynálezů starověku, tedy kompasu, papíru, tisku a střelného prachu, až po ponorku Ťiao-lung, most Hongkong-Ču-chaj-Macao a sondu Tianwen-1 na Marsu, Čína vždy využívala tvůrčího ducha svého lidu.
„Inovace jsou srdcem pokroku národa a nevyčerpatelným zdrojem prosperity země. Jsou také podstatnou součástí čínského národního charakteru," řekl čínský prezident Si Ťin-pching během diskuse se skupinou nadějných mladých studentů různých oborů 4. května 2013.
Dodal, že právě to je smyslem starověkého rčení: „Pokud se můžete stát lepším každý den, každý den se lepším stávejte."
Inovační boom
V posledních několika letech učinila Čína významné kroky k posílení své inovační kapacity a její silné stránky v oblasti vědy a techniky se v hlavních ukazatelích neustále zlepšují.
Podle indexu zveřejněného Světovou organizací duševního vlastnictví v září loňského roku se Čína umístila na 14. místě mezi více než 100 ekonomikami světa v referenčním žebříčku inovací pro rok 2020 a je jedinou ekonomikou se středně vysokými příjmy, která se již sedm let umisťuje v první třicítce.
„Čína se etablovala jako lídr v oblasti inovací a zaujímá vysoké pozice v důležitých ukazatelích, jako jsou patenty, užitné vzory, ochranné známky, průmyslové vzory a vývoz kreativního zboží," uvádí se v tiskové zprávě indexu.
Podle ministra pro vědu a technologie Wanga Zhiganga se financování základního výzkumu čínskou vládou za posledních pět let zdvojnásobilo a v roce 2020 se odhaduje na 6,16 % celkových výdajů na výzkum a vývoj.
Podle oficiální prognózy ministerstva pro vědu a technologie se očekává, že podíl vědeckého a technického pokroku na hospodářském růstu v roce 2020 bude činit 60 %.
V posledních letech bylo rovněž dosaženo několika významných úspěchů v oblasti technologií. Sonda Čchang-e-5 přivezla první vzorky z Měsíce a první čínské vozítko začalo zkoumat Mars.
Země se nyní více zaměřuje na vývoj svých velkých dopravních letadel a vlaků s magnetickým pohonem. Rovněž se daří odvětvím souvisejícím s digitální ekonomikou, sítěmi 5G, umělou inteligencí a elektromobilitou.
Přední soběstačný inovátor
Podle 14. pětiletého plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje Číny (2021-2025) a dlouhodobých cílů do roku 2035 by inovace měly být považovány za jádro čínského modernizačního úsilí a soběstačnost a sebezdokonalování v oblasti vědy a techniky by přitom měly mít nejvyšší prioritu.
Tváří v tvář tvrdé mezinárodní konkurenci a ve světle rostoucího unilateralismu a protekcionismu zdůraznil prezident Si Ťin-pching na schůzce 28. května důležitost soběstačnosti a posílení vědeckého a technologického rozvoje země.
Prezident vyzval čínské odborníky z oblasti vědy a techniky, aby převzali odpovědnost a usilovali o vědecko-technickou soběstačnost a seberozvoj celé Číny.
Podle prezidenta by se vědecko-technické objevy měly soustředit na nejnaléhavější problémy se zaměřením na krátkodobé i dlouhodobé potřeby země.
Vzhledem k tomu, že se Čína mění ze světové továrny na světového inovátora, se podle 14. pětiletého plánu v příštích pěti až patnácti letech země zaměří na oblasti, jako je umělá inteligence, kvantová informatika, výroba integrovaných obvodů, život a zdraví, kognitivní věda, biotechnologie, letectví, kosmonautika a výzkum oceánů a zemského jádra.
Podle ministerstva pro vědu a technologie bude Čína během 14. pětiletého období ve větší míře investovat do výzkumu, přičemž se očekává, že vynaložené finanční prostředky budou představovat více než 8 % všech výdajů na výzkum a vývoj.
Video: https://www.youtube.com/watch?v=fpJsi0soSNo
KONTAKT: Jiang Simin, +86-188-2655-3286, cgtn@cgtn.com
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
_480x270.jpg)